Malá analýza úspěchu estonských elektronických voleb

estonia_flagO úspěchu či neúspěchu elektronizace vždy rozhodují voliči a jejich potenciální sympatie k nabízené novince. Co lze však považovat za neoddiskutovatelný úspěch? Situaci, kdy elektronické volby využívá desetina, pětina či polovina voličů, nebo znatelné zvýšení účasti po elektronizaci voleb? Pro začátek si stanovme o něco snazší kritéria úspěchu: vytrvalý zájem voličů a postupné narůstání uživatelů. Jak si tedy Estonsko stojí?

Trochu stručné historie

Estonský volební systém v elektronizované podobě byl vyvíjen od roku 2002 do roku 2004, jakožto typ systému remote internet voting (RIV), který umožňuje volit občanovi pomocí elektronické občanky (Eesti ID-kaart) a speciální internetové aplikace odkudkoliv na světě.  V lednu 2005 proběhlo první elektronické referendum o umístění monumentu v Talinu. V roce 2007 jako první stát světa použilo Estonsko systém RIV pro volbu 101 poslanců do národního parlamentu (Riigikog). V letošních volbách do Evropského parlamentu volilo přes internet 103 151 Estonců, tj. 31,3 % ze zúčastněných voličů.

Více alternativ, více možností

Volba přes internet však není jedinou alternativní volební technikou, kterou tato nejsevernější pobaltská republika nabízí. Estonský volič může volit v „předstihu“ (advanced votig). V praxi to vypadá tak, že volič odevzdá klasický tištěný lístek ve speciální volební místnosti. Volby v předstihu nabízí krom dřívějšího data také možnost volit v jakémkoliv volebním obvodu.

Data mluví jasně

Po zavedení RIV v roce 2005 bylo využití systému opravdu sporadické (necelá 7,2 %), v dalších letech počet občanů hlasujících přes internet pozvolna stoupal, až dosáhl svého vrcholu v podobě 140 000 hlasujících v parlamentních volbách v roce 2011. Oblibu vzdáleného hlasování potvrzuje i tabulka č. 1 níže, ze které je patrné, že podíl e-hlasů v rámci alternativních volebních technik vytrvale stoupá. Nedávné volby do Evropského parlamentu 2014 byly “nejinternetovější”, jelikož podíl odevzdaných hlasů (31 %) i podíl v předčasných volbách (59,2 %) byl suveréně nejvyšší.

Tabulka č. 1: Poměr e-hlasů a hlasů v předstihu mezi lety 2005 – 2014[1]

Tabulka

Pokud porovnáme počet e-hlasů s počtem klasických hlasů ve volbách v předstihu, dostaneme přehled úspěšnosti alternativních volebních technik v jednotlivých letech a volbách:

Graf č. 1: Poměr e-hlasů a hlasů v předstihu s celkovým počtem odevzdaných hlasů ve volbách 2005-2014[2]

Graf 1

V lokálních volbách se počet e-hlasů kontinuálně zvyšuje z 9 000 v roce 2005 na více jak 130 000 v roce 2013. Podobná situace panuje i v parlamentních volbách. V roce 2011 a hlavně v roce 2013 můžeme zaznamenat signifikantní nárůst internetových voleb na úkor ostatních technik. U Evropských voleb bohužel máme málo případů. Oproti minulým volbám v roce 2009 zájem voličů rekordně vzrostl (o 150 000 více), což spolu se všemi hlasy odevzdaných ve volbách „v předstihu“ ukazuje na stoupající oblibu alternativních forem hlasování v Estonsku.

Voliči volí, ale k volbám stejně nechodí

Vytrvalý zájem voličů tedy existuje. Druhou velkou otázkou je možné celkové zvýšení účasti voličů. Předpoklad je jednoduchý: čím méně překážek k vykonání volby bude existovat, tím více voličů se k volbám dostaví. Máme však nějaké spolehlivé indicie, že internetové hlasování pomohlo v Estonsku zvýšit účast občanů ve volbách?

Pokud se ještě jednou podíváme na graf č. 1, je patrné, že spojení počtu e-hlasů a zvýšení úrovně účasti nemusí jít ruku v ruce. Jak vidíme na posledních volbách 2014, i když byl podíl e-hlasů suverénně nejvyšší (133 000), celková účast se mírně snížila. Počet voličů, kteří volí mimo volební den, vytrvale stoupá.

Z dat vyplývá, že rychlá adopce RIV a ostatních alternativních nevede k stejně rychlému zvýšení účasti. Lze tedy předpokládat, že většina uživatelů internetových voleb byla a stále je aktivními voliči, a že jediné co se opravdu prokazatelně mění, jsou návyky jednotlivců.

Co dodat?

Co na základě této zběžné analýzy můžeme říci? Estonsko jako jedna z mála zemí na světě dokázala inkorporovat RIV systém v tak uživatelsky přátelské podobě, že ho za své rychle přijala téměř polovina aktivních voličů. To je nezpochybnitelný úspěch. Příští volby snad tento trend potvrdí.


[1] LV – lokální volby; PV – parlamentní volby; EU – volby do Evropského parlamentu; Zdroj dat: http://www.vvk.ee/voting-methods-in-estonia/engindex/statistics (24. 5. 2014).

[2] Zdroj dat: http://www.vvk.ee/voting-methods-in-estonia/engindex/statistics (24. 5. 2014).

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Neúspěchy internetového hlasování (4): Belgie
Volební kiosky se dnes používají pouze v některých oblastech. Belgie disponuje dvěma systémy (Digivote a Jites), přičemž první...
Perspektivy e-democracy (II.) Výhody a rizika
Hlasujme z domova! Pokud pomineme volby pomocí elektronických volebních kiosků s personalizovanými kartami, které pomáhají spí...
České ústavní rodeo
V historii se toho třetího února příliš nestalo. Toho dne roku 1721 se narodil pruský generál Friedrich Wilhelm von Seydlitz a...
Volby po pirátsku
Pirátům dlouhodobě vadí disproporce volebního systému do poslanecké sněmovny, ve které velké strany vykazují mnohem nižší pomě...
Prezidentské volby v Rwandě: vítěz je téměř jistý
Aktualizace (8. srpna 2017): Dle očekávání v prezidentských volbách ve Rwandě drtivě zvítězil Paul Kagame s 98,63 % (tj. 6 650...
Odcházení vůdkyně
Tento měsíc skončí jedna epocha evropské politiky. Angela Merkel již nebude znovu kandidovat a chystá se do politického důchod...