e-politics.cz

Má Donald Trump s korespondenčním hlasováním pravdu?

Americký prezident se kontroverze rozhodně nebojí. Na konci května Trumpův PR team vydal sérii tweetů, ve kterých kritizuje masivní nasazení voleb poštou. Jeden takový vidíte výše. Prezidentské volby na podzim tohoto roku mají být nejvíce zmanipulované v historii. Proto se podíváme na volební praxi v USA, na problémy, které hlasování poštou provází a porovnáme jednotlivé hlasující techniky z hlediska odolnosti vůči podvodům.

Oblíbená varianta

Korespondenční volby jsou v USA rozšířenou záležitostí. Vzhledem k rozloze některých států Unie, zejména na Středozápadě, je volba poštou mnohem příjemnější a dostupnější variantou než cesta do volební místnosti. V minulých prezidentských volbách bylo poštou odevzdáno 33 milionu hlasů, tj. zhruba čtvrtina. Míra použití se liší v závislosti na konkrétním státu, jelikož některé mají pravidla pro hlasování poštou volnější či tuto alternativu poskytují již dlouhá desetiletí. Není divu, že největších podílů (někde až 99 %) dosahují ty státy, které zavedly korespondenční volby pro všechny typy hlasování – Colorado, Havaj, Oregon, Utah a Washington (viz tabulka níže).

Jak to funguje?

Konkrétní postup závisí na úpravě každého státu a na typu hlasování. Zůstaňme proto jen u prezidentských voleb. Státy USA nesestavují trvalé seznamy voličů (jako to dělá např. ČR) a tudíž se každý volič musí před hlasování registrovat. To už samo o sobě odfiltruje apatické občany. Následně je voliči zaslán hlasovací lístek a obálka se speciálním čárovým kódem, který je unikátní pro každého voliče. Hlasující upraví lístek dle své preference, vloží ho do obálky, zalepí a na lícové straně podepíše a připojí datum. Některé státy poskytují obálky s krycím „rukávkem“, aby nebylo na první pohled zřejmé, kdo hlas odeslal. Následně volič může hlasovací lístek odeslat federální poštou (USPS), nebo odevzdat na volebním okrsku. Např. v Oregonu je odeslání zdarma, jinde musí volič zaplatit standardní tarif. V některých státech municipality také organizují svoz hlasů, o které se starají dobrovolníci.

Platnost takového hlasu ale závisí na mnoha faktorech, zejm. na tom, zda takový hlas přijde včas. Některé státy započítávají pouze ty hlasy, které doputují státní volební komisi do určitého data. Jiné, např. Oregon, počítají jako platné ty, které mají datum odeslání shodné s dnem voleb. Proto jsou v mnoha státech konečně výsledky zveřejňovány s několikadenním zpožděním.

Pozitiva a negativa

Jako každá volební technika, i volba poštou má vliv na konečné výsledky. Z těch pozitivních můžeme jmenovat jednoduchost hlasování a bezbariérovost. Hlavně se jedná o úsporu času a prostředků pro jednotlivé voliče. Pozitivně hlasování poštou hodnotí i hendikepovaní. Výzkumy provedené ve státech, které pořádají volby pouze skrze poštu, ukazují vzrůst volební účasti a úsporu finančních prostředků na straně státní administrativy, jelikož nemusí být zřizován vysoký počet volebních místností.

Donald Trump ale upozorňuje na negativa, která jsou také reálná. Podvody a různé machinace se dějí a korespondenční volby nejsou výjimkou. Dle výzkumu (Levitt 2014) bylo v USA v rozmezí let 2000-2012 zaznamenáno 491 podvodů. Někdy se stává, že volič se odstěhuje a na jeho adresu přijde volební obálka, která padne do nesprávných rukou. Také byl zaznamenán případ, kdy dobrovolník vyhazoval hlasy od určitých voličů, u kterých předpokládal, že volili republikána.

Vzhledem k tomu, že za celých 12 let byly odevzdány miliardy hlasů, je číslo naprosto marginální. Na druhou stranu, kde není žalobce, není soudce. Nekontrolované prostředí obecně nahrává nepoctivcům a prodeji hlasů. Poštovní volba umožňuje objednateli, tj. někomu, kdo dává peníze druhým, aby volil určitým způsobem, aby si ohlídal, zda prodejce hlasu opravdu hlasoval dle instrukcí. Vzhledem k počtu voličů a počtu odevzdaných hlasů je však takových případů asi minimum. Navíc, kdo prodá svůj korespondenční hlas, by tak udělal i bez poštovní volby. Problém představuje i tzv. family voting, což je nátlak autoritativních členů rodiny na ostatní, aby volili dle rodinné linie. To je obecný problém, který se vyskytuje u všech volebních technik v nekontrolovaném prostředí, takže i v případě internetového hlasování typu RIV.

Další problémy, které korespondenční hlasy přináší, je autorizace podpisu, který volič musí k hlasu připojit. V některých státech pravost podpisu posuzuje speciální software, někde to mají na starosti dobrovolníci, kteří jsou najímání okresní volební komisí pouze za tímto účelem. Problém je, že v některých státech (jako je např. Alabama) je podíl odmítnutých hlasů téměř nulový, kdežto v Arkansasu, Georgii, Kentucky a New Yorku dosahuje až 6 %. Je jasné, že způsob autorizace podpisu má vliv na konečné výsledky. Pomozme si statistikou. Při volbách do kongresu v roce 2016 bylo odmítnuto celkem 247 000 poštou zaslaných hlasů, přičemž 67 000 neprošlo kvůli verifikaci podpisu. Větší problém však byl pozdní příchod hlasu poštou (114 000) a voliči také v 55 000 případů zapomněli volební lístek podepsat úplně.

Největší výzvu však paradoxně představuje masivní využití této alternativní techniky. Pandemie COVID-19 donutila většinu voličů, aby přemýšlela o volbě poštou. Dle průzkumu NBC News a Wall Street Journal 58 % Američanů by uvítalo takové legislativní změny, které by umožnily volit skrze poštu každému (NBC 2020), to by však znamenalo masivní nápor na USPS. V situaci, kdy by se třeba jen dvojnásobek voličů rozhodl hlasovat poštou, by došlo k přetížení systému, zpomalení distribuce a znehodnocení desítek tisíc hlasů jen proto, že nepřišly včas. V takovém okamžiku by byla regulérnost voleb značně diskutabilní.

Zpráva National Vote at Home Institute (NVAHI 2020), což je organizace, která korespondenční volby propaguje a nemůžeme ji podezírat z nějakých předsudků, uvádí, že 32 států Unie nemá zavedeny dostatečné standardy, aby korespondenční volby bez problému zvládly. Z toho 15 států nemá systém, který by kontroloval správnost adres, kam mají být odeslány volební lístky, 17 států nemá systém na verifikaci podpisů a 30 států nemá určen způsob, jak nakládat s hlasy, u nichž je pravost podpisu diskutabilní. Připravenost na široké použití pošty při prezidentských volbách na podzim tohoto roku je tedy velmi nízká.

 Má Donald Trump pravdu?

Korespondenční hlasování není z principu o nic nebezpečnější než ostatní volební techniky. Podvody se tu a tam objevují, ale jejich počet je opravdu mizivý.

Problematická je rozhodně procesní stránka věci. Korespondenční hlasování bylo vždy považováno za doplněk, tedy techniku pro ty voliče, kteří se ve volební den nemohou, nebo nechtějí klasicky dostavit do volební místnosti. I ve státech, které zcela přešly na korespondenční volbu, tento proces trval několik desetiletí a stálo za ním obrovské úsilí. V Oregonu, jednom z nejprogresivnějších států, co se volebních technik týče, trvalo 20 let, než od prvních nesmělých pokusí v rámci místních voleb korespondenčně volili prezidenta.

Nynější epidemie COVID-19, které drtí Spojené státy americké, může způsobit, že voliči vezmou poštovní schránky útokem. Něco podobného se již stalo během prezidentských primárek Wisconsinu a následná debata, zda započítat také hlasy došlé po termínu či nikoliv, nadělala mnoho zlé krve mezi demokratickým guvernérem a republikány ovládaným kongresem. V situaci, kdy 30 států nemá zažitou praxi s korespondenčními volbami, je masivní povolení této techniky sebevražedným krokem. Američané se mohou podívat do Polska, které volby poštou nakonec muselo odpískat. Ze situace, kdy nemusejí být z procesních důvodů započítána obrovská množství hlasů, budou těžit antisystémové síly a americká demokracie zažije další ránu. Trump nemá pravdu v tom, že korespondenční volby jsou horší než jiné, ale jejich masivní nasazení skutečně může podkopat důvěru voličů v systém samotný.

 

Zdroje

Levitt, J. (2014): „A comprehensive investigation of voter impersonation finds 31 credible incidents out of one billion ballots část.“ In: The Washington Post. Publik.: 6. srpna 2014. [online]

NBC (2020): Two-Thirds of Voters Back Vote-By-Mail in November 2020. Publik.: 21. dubna 2020. [online]

NVAHI 2020 – National Vote at Home Institute (2020): Vote at Home Policy Actions: COVID-19 Response. A Comprehensive Analysis Of Existing Vote at Home State Policy & Urgent Policy Changes Necessary to Support Safe Voting in 2020. [online]

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Elektronické volby v Brazílii
Moderní formy hlasování představují nové způsoby, jakými mohou občané volit kandidáty do veřejných funkcí [Reterová 2008: 1...
Voličský průkaz: nejslabší část volebního systému
Parlamentní volby se pomalu blíží. Krom voličů ale do svátku demokracie zasáhnou chyby volebních komisí, podvody a pravděpo...
Perspektivy e-democracy (I.)
Pro někoho jsou volby slavnostním aktem, pro jiného zbytečným a obtěžujícím rituálem. Zatímco politicky aktivní a po partic...
4 vážné problémy českých komunálních voleb
Od posledních místních voleb uplynul měsíc. Již opadla záplava novinových rozborů a komentářů a odborníci zase získávají zp...
Poznámky pozorovatele k „elektronickým“ všeobecným vo...
Po tři dny (27. – 29. března 2013) projednával Nejvyšší soud Keňské republiky dvě podané stížnosti na neregulérnost p...
Jak zvýšit volební účast v České republice? II.
V minulém článku jsme se zabývali těmi příjemnějšími způsoby, jakými může stát ovlivnit účast občanů ve volbách prvního a d...