e-politics.cz

Historické hlasovací techniky (2): děrný štítek

Systém děrných štítků (Punch Card Voting) měl nabídnout zdokonalenou a vylepšenou techniku mechanického hlasování. Stejně jako v případě sčítacích volebních strojů i tato technologie se etablovala především v rámci USA.

Trocha historie

První hromadné nasazení technologie děrných štítků můžeme datovat do roku 1890, kdy jeho pomocí proběhlo celonárodní sčítání amerického lidu. Na začátku 60. let 20. století J. Harris a W. Rouverol upravili již existující systém (Port-A-Punch) do podoby hlasovacího zařízení, které neslo a dodnes nese označení Votomatic (viz obrázek výše).

V roce 1964 po bezproblémovém pilotním testu v okresech Fulton a DeKalb ve státě Georgia byla společnost Votomatic, Inc. zakoupena firmou IBM, která přebrala výrobu a distribuci přístrojů svojí filiálkou Computer Election Services Inc. Po roce 1969 firma IBM prodala několik licencí pro výrobu systému děrných štítků, proto kromě Votomaticu se americký volič mohl setkat také systémem Data-Punch od společnosti Election Data Corporation, který je z hlediska voliče téměř totožný, liší se pouze v dílenském zpracování a použitých materiálech.

Obliba systémů s děrnými štítky dosáhla vrcholu ve volbách roku 1988, kdy touto hlasovací metodou odvolilo 41 % všech zúčastněných voličů. Ještě v roce 2004 hlasovalo tímto způsobem 13 % voličů, avšak přijetím Help America Vote Act se podíl metody snížil na zanedbatelných 0,02 % hlasů.

Pozitiva a negativa

Jednou z výhod děrných štítků byl jejich vhodný formát, který byl standardně používaný v tehdejších přístrojích a nemusela se proto vyrábět drahá technologická zařízení. Hlasovací lístek je zde nahrazen speciální papírovou kartou.  Jména kandidátů jsou uvedena na šabloně, od kterých vede šipka k vyznačeným mezerám. Volič pak jednoduše umístí lístek do děrovacího zařízení, tak aby protlačená mezera odpovídala jeho volbě. Výhody jsou vysoká technická spolehlivost a odolnost v porovnání s mechanickým sčítacím strojem a také to, že systém podporuje vícečetné hlasování.

Na druhou stranu systém děrných štítků vyžadoval poměrně dlouhé zaškolení voličů ze strany volebních komisařů. Důležitou roli hraje také zručnost a jemná motorika jednotlivých voličů. Velký počet kandidátů a malý formát děrného štítku často způsoboval chybnou volbu hlasujících. Rozestupy mezi mezerami totiž nejsou dostatečně velké a volič tak těžko rozeznává, zda je karta vložena do děrovacího zařízení správně.

Navíc se tento systém potýkal s technickými obtížemi, které spočívaly ve vadném vyznačení děrného štítku voličem. Pokud byla mezera protlačena jen napůl nebo nepřesně, nemohl být hlas uznán. Další nevýhodou je fakt, že odevzdané hlasy musí být transportovány do sčítacího střediska, což vyžaduje další náklady na přepravu a ostrahu. Dále počítače schopné pracovat s volebními kartami byly velmi nákladné na údržbu a obsluhu. Zpráva z roku 1975 uvádí průměrnou cenu 500 $ (dnes cca 2300 $) za hodinu sčítání jednoho počítače, do které je zahrnuta spotřebovaná energie a plat obsluhujících pracovníků. Tato položka však neobsahuje přípravnou fázi, ve které probíhalo testování a kalibrace programů vyhodnocující výsledky, které vždy trvalo několik dní, což výslednou cenu volebního klání značně navyšuje.

Sčítání hlasů bylo pro komisaře velmi vysilující, jelikož platné, ale přeložené či jinak mechanicky poškozené karty musely být duplikovány ručně, což také zabralo několik dní.

Americký scam

Podobně jako u mechanického sčítacího stroje zásadním milníkem v použití a důvěře v technologii děrných štítků byly sporné prezidentské volby v roce 2000. Na Floridě byl systém děrných štítků použit ve 24 volebních obvodech, přičemž celkové množství nezapočítaných hlasů z důvodu neplatnosti činilo 3,93 % oproti 2,93 % národního průměru. Vyšetřování odhalilo, že ve třech floridských okresech Duval county (systém Votomatic), Glades county (sys. DataVote[1]) a Jefferson county (sys. DataVote) počet neplatných hlasů dokonce atakoval 10% hranici.[2] Systém děrných štítků tak nenapravil svoji pošramocenou pověst roku 1988, kdy ve městě St. Luis v oblastech obývaných Afroameričany bylo nesprávně označeno 3krát více hlasovacích karet než v bělošských čtvrtích, což federální soud označil za porušení práva na rovný přístup obyvatelstva k hlasovacímu právu.

Tento systém byl využíván pouze na území USA a dnes je jeho využití pro volební účely v důsledku Help America Vote Act téměř minulostí. Tak skončila více než 50letá historie volební techniky využívající děrný štítek.

 

 

 

[1] „DataVote system“ je modernizovaná verze systému děrných štítků. Při jejím použití volič nejprve zavede volební kartu (ballot card) do hlasovacího zařízení. Volič pohybem jezdce vybere svého kandidáta (kteří jsou seřazeni pod sebou) a stisknutím jezdce vyrazí díru na požadovaném místě (tj. odhlasuje). Poté vytáhne volební kartu z hlasovacího zařízení a vloží ji do speciální čtečky, která zaznamená hlas voliče. Po uzavření volebních místností se data ze čtečky stáhnou a odešlou (buď fyzicky na disketě či via internet) do centrální sčítací komise. Tento sytém se v USA vyskytoval velmi sporadicky (např. právě na Floridě), nevýhodou byly vysoké pořizovací náklady. DataVote nakonec ustopil optickému skenování volební listiny a systémům DRE.

[2] Konkrétně Duval county 9,23 %, Glades county 9,59 % a Jefferson county 9,19 % neplatných hlasů.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Keňa již na volební technické zmatky nevzpomíná a čeká n...
Nový prezident a staronové sliby s novým entuziasmem Při oficiálním zahájení společného zasedání parlamentu dne 16. dubna 2013...
Keňa již na volební technické zmatky nevzpomíná a čeká n...
  Sestavování nové vlády V souladu s Ústavou Keňské republiky z r. 2010, která se nyní již uplatňuje při sestavování nov...
Neúspěchy internetového hlasování (5): Finsko
Finský pilotní projekt měl velmi krátkého trvání. První elektronické hlasování na finském území bylo uskutečněno při říjnových...
Další kolo pro korespondenční volby
V české politice je jen několik jistot, na které se lze stoprocentně spolehnout. Zaprvé, když prezident Miloš Zeman veřejně pr...
Faktor Zeman
Vyhrocená debata, rozdělený národ a nevyzpytatelný prezident – takový bude volební rok 2021. Jedna část společnosti se obývává...
Voličský průkaz: nejslabší část volebního systému
Parlamentní volby se pomalu blíží. Krom voličů ale do svátku demokracie zasáhnou chyby volebních komisí, podvody a pravděpodob...