Keňa již na volební technické zmatky nevzpomíná a čeká na lepší život, slibovaný novým prezidentem II.

Nový prezident a staronové sliby s novým entuziasmem

Při oficiálním zahájení společného zasedání parlamentu dne 16. dubna 2013 představil Kenyatta svou vizi vládnutí Keni, „kde každý občan je svobodný ve svém rozhodování o tom, že bude nejlepší, jak jen může být. Kde každý může uplatnit své schopnosti, nehledě na to odkud pochází, v jakých podmínkách se narodil a k jaké komunitě patří“. Za své priority označil transparentnost, devoluci (t.j. decentralizaci státu směrem k hrabstvím a místním komunitám), bezpečnost (přislíbil posílení policie tak, aby na 450 obyvatel byl jeden policista), vytváření pracovních míst, ekonomický rozvoj, plnění dlouhodobé strategické Vize 2030 (tj. dosažení statutu středně rozvinuté zprůmyslněné země), zajištění potravinové bezpečnosti a zlepšení přístupu k základním službám a infrastruktuře (tj. zásobování vodou, sanitární služby, elektrifikace venkova, budování silniční sítě apod.). Přislíbil, podobně jako mnoho jeho předchůdců, bojovat s korupcí a zefektivnit činnost státní správy a veřejného sektoru včetně snížení mzdových nákladů na ně z dosavadních 12% HDP na 7% HDP. Jednalo se tak i o nepřímý apel na poslance snížit svoje platy z dosavadních zhruba 10 000 USD měsíčně.  Zajímavé je, proč s tímto apelem nepřišel již v minulých letech, kdy zastával funkci místopředsedy vlády a ministra financí.

Tento nový, možná i odvážný apel (ale jako prezident si ho jistě mohl dovolit) souvisel s jeho pozdějším veřejným vystoupením u příležitosti Dne práce 1. května 2013 za účasti odborových předáků a podnikatelských svazů. Kenyatta oznámil zvýšení minimální mzdy o 14% z dosavadních zhruba 150 USD měsíčně na 170 USD (podnikatelské svazy však z tohoto oznámení nebyly výrazně nadšeny, ale např. učitelské odborové svazy a sektor zdravotnictví toto přivítaly, protože kvalifikovanější personál začíná Keňu ve velkém počtu opouštět do Severní Ameriky, arabských zemí a Evropy). Přitom této mzdy v neformálním sektoru dosahuje málo zaměstnaných osob, největšími oběťmi jsou především nádeníci na stavbách a posluhovači v domácnosti. Kenyatta slíbil přijmout Národní politiku zaměstnanosti jako jedno z praktických naplňování Vize 2030 k vytváření pracovních míst. Zvláštní pozornost chce prezident věnovat podpoře drobných (obrat méně než zhruba 6 200 USD ročně a méně než 10 zaměstnanců) a malých podniků (roční obrat mezi 6 200 až 62 000 USD a méně než 50 zaměstnanců), kde nyní pracuje okolo 80% pracovní síly a vytváří se 20% HDP.  Po příkladu, pozitivního i negativního, řady zemí nový prezident vystoupil s návrhem, aby dosavadní Národní fond sociálního zabezpečení (NSSF) postupně ztrácel výsadní postavení a garanty sociální spravedlnosti v důchodovém zabezpečení se staly i jiné subjekty. Proto přislíbil přijetí nového zákona o sociálním zabezpečení. Odchod do důchodu ve veřejném sektoru je 55 let (řadový zaměstnanec do NSSF přispívá měsíčně zhruba 2,5 USD), průměrná předpokládaná délka života je v Keni 57 let. Pokračování příště.

Pozn. redakce: Autorem dnešního příspěvku je zahraniční spolupracovník e-politics.cz.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Kuberových 10 procent
Předseda senátu Jaroslav Kubera se v rozhovoru pro Lidové noviny vyslovil pro 10% uzavírací klauzuli v parlamentních volbách. ...
Historické hlasovací techniky (2): děrný štítek
Systém děrných štítků (Punch Card Voting) měl nabídnout zdokonalenou a vylepšenou techniku mechanického hlasování. Stejně jako...
Co jste chtěli vědět o liberalismu, ale báli jste se zep...
„Jsem liberál a mám rád svoji zemi!“ Takovou větu dnes vypustí z úst jen málokdo. Být liberálem a vlastencem v jedné osobě zní...
Další kolo pro korespondenční volby
V české politice je jen několik jistot, na které se lze stoprocentně spolehnout. Zaprvé, když prezident Miloš Zeman veřejně pr...
Co je to e-democracy? (VII.) Remote Internet voting (RIV...
Nové technologie umožňují snížit bariéru při vstupu do volebního procesu systémem Remote Internet Voting (přenesené hlasování ...
Koalice Pirátů a hnutí STAN: Je opravdu třeba?
Předvolební koalice nemají v české politice dobrou pověst. Stačí si vzpomenout na Čtyřkoalici, tedy spojení KDU-ČSL, Unie svob...