Moderní formy hlasování představují nové způsoby, jakými mohou občané volit kandidáty do veřejných funkcí [Reterová 2008: 10-13]. Právě ty skýtají možnost zjednodušení a zrychlení hlasování a následně jeho vyhodnocení. Mohou ale také napomoci oživit volební účast.
Jednou ze zemí, která využívá moderních technologií při hlasování je Brazílie. Zde je zavedeno elektronické hlasování na zařízeních, které jsou umístěné v daných volebních místnostech. Jedná se o tzv. Poll-site Internet Voting [Reterová 2008: 63-64].
Jedním z hlavních důvodů zavedení elektronického hlasování v Brazílii bylo umožnění hlasování negramotné části populace, která tvořila přibližně pětinu z celkového obyvatelstva. Elektronické volby měly ale také zajistit co nejmenší možnou míru podvodů a korupce spojenou s volbami a také měly zrychlit vyhodnocení voleb. Oproti původním 30 dnům, které byly třeba na vyhodnocení voleb před zavedením elektronického hlasování, jsou nyní třeba necelé dva dny [Reterová 2008: 39-41].
Elektronické hlasování bylo v Brazílii zavedeno v roce 1996 a od roku 2000 je využíváno k veškerým volbám. V roce 2008 volby zprostředkovávalo kolem 450 tisíc elektronických hlasovacích zařízení a jejich počet se musel neustále zvyšovat vzhledem k volební účasti, která rostla průměrným tempem kolem 6 % při každých volbách [BBC 2008].
Ještě předtím, než došlo k zavedení elektronického hlasování, snažila se vláda prezentovat tento způsob hlasování prostřednictvím televizních spotů a zároveň je rozesílala do škol či jiných veřejných zařízení, aby si je lidé mohli vyzkoušet [BBC 2008].
Nesporné výhody elektronických voleb
K výraznému zrychlení vyhodnocení voleb přispěla jednotnost elektronických hlasovacích zařízení. To znamená, že všech téměř 140 milionů obyvatel hlasuje stejným způsobem nezávisle na tom, zda se jedná o obyvatele Brasílie, São Paula či domorodce žijícího ve vesnici (například v oblasti Amazonského pralesa), kde žije přibližně 15 % voličů [Intel Free Press 2012]. Volit i v odlehlých místech umožňuje fakt, že zařízení jsou napájeny bateriemi, které vydrží kolem 10 hodin provozu, takže mohou hlasovat i lidé v oblastech, kde není dostupná elektrická síť [Intel Free Press 2012].
Ruční počítání hlasů bylo velice zdlouhavé a navíc docházelo k mnoha chybám při sčítání, což dělalo volby nedůvěryhodnými. Nyní jsou hlasy přenášeny prostřednictvím zabezpečené satelitní sítě a následně sečteny elektronicky [Intel Free Press 2012].
Na elektronických zařízeních je numerická klávesnice, která má co nejvíce zjednodušit jejich používání. Stačí tedy pouze stisknout klávesu s číslem voleného kandidáta. Navíc se pro ověření jejich volby ukáže fotografie člověka, kterého volí [BBC 2008]. To samozřejmě napomáhá zpřístupnění voleb všem vrstvám obyvatelstva. Navíc kupříkladu při komunálních volbách v říjnu roku 2012 bylo využito zařízení, které podporovalo snímání otisku prstů pro ověření identity voliče, aby byla pravděpodobnost zneužití co nejvíce redukována [Intel Free Press 2012]. Nyní je možno takto identifikovat kolem 10 milionů obyvatel a do konce roku 2018 by tímto způsobem mělo být možno určit totožnost všech voličů. Zrakově postižení navíc mohou využít sluchátek při hlasování a ověřit si tak správnost své volby [Intel Free Press 2012].
Zajímavý je způsob, jakým chce brazilská vláda zvýšit, resp. ověřit zabezpečení svých přístrojů. I přesto, že prozatím nezaznamenala žádný pokus o nabourání se do elektronických přístrojů, sama najímá hackery, aby zabezpečení zkusili prolomit. Prozatím se to ale žádnému nepovedlo [Intel Free Press 2012]. Tomu má možnost přihlížet i veřejnost a ověřit si tak bezpečnost přístrojů a transparentnost hlasování [Portal Brasil 2012].
Brazílie, vzhledem k pozitivům, které nová media přinesla, podepsala domluvu o pronajmutí tamních elektronických hlasovacích zařízení zemím jako je Mexiko, Kostarika či Dominikánská republika. Zároveň do Brazílie přijíždějí delegace z Ameriky, které se snaží využít zkušeností Brazílie s jednotným centrálním volebním systémem. [Intel Free Press 2012].
Mají elektronické volby nějaké stinné stránky?
Brazilské elektronické volby ale najdou i přes mnohé výhody své odpůrce. Jedním z názorů proti modernímu způsobu hlasování je ten, že země, která se potýká s nedostatkem pitné vody a jídla, by neměla masivně investovat do elektronických voleb [Rodrigues-Filho, Alexandrer, Batista 2006]. Elektronické volby by tedy neměly být prvořadé ve chvíli, kdy lidem schází jídlo, zdravotní péče či pitná voda. Je tedy třeba zvážit, zda jsou to právě elektronické volby, které Brazílie potřebuje k naplnění demokratických ideálů. Argumentují tím, že investice do e-voleb jsou vyšší než investice do programů, které zajišťují základní potřeby chudým včetně vzdělání pro chudé a tím i následně prohlubují digitální propast (digital divide), tedy rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup k informačním technologiím a těmi, kteří tento přístup nemají [Atkeson 2008]. Právě chudí totiž budou mít ještě menší možnost pracovat s ICTs [Association for Progressive Communications 2013], tedy informačními a komunikačními technologiemi (s výjimkou tedy právě samotného aktu volení, kde se s ICTs do kontaktu dostanou). A vzhledem k prohlubování těchto rozdílů dojde k oslabení demokracie [Rodrigues-Filho, Alexandrer, Batista 2006].
Zároveň jsou zdůrazňovány možné modifikace softwaru, který je využíván při volbách a následná manipulace s výsledky voleb [Rodrigues-Filho, Alexandrer, Batista 2006]. To je ale vzhledem k již zmíněným pokusům hackerů o prolomení zabezpečení spíše přehnaná obava. Je ale zároveň třeba zdůraznit, že u elektronických voleb nemohou být rizika s nimi spojená nikdy vyloučena. Stejně tak ale nemohou být vyloučena rizika spojená s klasickou možností hlasování. Proto je, alespoň dle mého názoru, v dnešní době argument potenciální chybovosti (resp. nedostatečného zabezpečení) softwaru a hardwaru nedostatečný. Ve chvíli, kdy by nám tento argument přišel jako dostatečný důvod, proč vystupovat proti elektronickým volbám, museli bychom takto uvažovat i například o elektronickém bankovnictví, platbách na internetu či samotném používání internetu. Nikdy nebude možné vyloučit, že se někdo prostřednictvím internetu nedostane k penězům na našem účtu či k souborům, které jsou v našem počítači. Každý technický pokrok je ale s takovými riziky spojen, a proto je třeba zvážit, zda starý systém a tedy nevyužití nových technologií nepřináší rizika ještě větší.
Obecně je ale třeba zamyslet se nad otázkou, zda je Brazílie vhodnou zemí pro elektronické volby. Zda by e-demokracie, potažmo e-volby měli být implementovány v zemi, která není příliš bohatá a vysoce industrializovaná [Rodrigues-Filho, Alexandrer, Batista 2006].
Jak je patrné z příkladu Brazílie, nahrazení klasické formy hlasování vedlo na jednu stranu k velice podstatnému zrychlení vyhodnocení voleb, zvýšení reliability, ke které došlo i díky vyloučení ručního počítání hlasů. Na druhou stranu má tento fakt i mnoho odpůrců, kterým přijde, že právě zavedení moderních hlasovacích metod v Brazílii vede k rozkladu demokracie a k ještě zvětšující se digitální propasti.
Zdroje:
Association for Progressive Communications. [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.apc.org/en/glossary/term/259
ATKESON, Lonna Rae. Assessing Electoral Performance in New Mexico Using an Ecosystem Approach. [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.unm.edu/~atkeson/documents/Final_New_Mexico_Full_Report_08_Post_PEW_3.pdf
Brazil electoral court invites security tests on eletronic voting system. Portal Brasil [online]. 2012 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.brasil.gov.br/para/press/press-releases/january-2012/brazil-electoral-court-invites-security-tests-on-eletronic-voting-system/br_model1?set_language=en
Brazil Offering a Model for U.S. Elections?. Intel Free Press [online]. 2012 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.intelfreepress.com/news/brazil-offering-a-model-for-us-elections/195
How Brazil has put an ‚e‘ in vote. BBC World Service [online]. 2008 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/7644751.stm
RETEROVÁ, Sylvie. Alternativní způsoby hlasování: od tradičních metod k on-line volbám. Vyd. 1. V Olomouci: Periplum, 2008, 135 s. Studie a analýzy (Periplum), sv. 10. ISBN 978-808-6624-495.
RODRIGUES-FILHO, José, Cynthia J. ALEXANDER a Luciano C. BATISTA. E-Voting in Brazil – The Risks to Democracy. Krimmer, R. ed. Electronic Voting 2006, GI Lecture Notes in Informatics [online]. 2006 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.e-voting.cc/wp-content/uploads/Proceedings%202006/ 3.2.rodrigues_e-voting_in_brazil_p85_94.pdf
