Elektronické volby v Estonsku

Jako moderní způsob hlasování můžeme v historickém kontextu označit tajné volby prostřednictvím předtištěného volebního lístku [1]. Z dnešního hlediska je tento způsob označen spíše jako tradiční. K moderním způsobům hlasování dále patří mechanický sčítací stroj, děrný štítek, optické snímání hlasů a elektronické hlasování ve volebních místnostech. K alternativním způsobům hlasování patří korespondenční hlasování, internetové hlasování (Poll-site Internet Voting, Kiosk Voting, Remote Internet Voting), hlasování SMS zprávami a hlasování pomocí digitální televize. Výhodou alternativních způsobů je jednak jednoduchost a pohodlnost hlasovacího procesu, což může logicky vést ke zvýšení volební účasti a dále v objektivně rychlejším zpracování odevzdaných hlasů s menším počtem chyb [2]. Projekty elektronických voleb vznikly v sedmi státech Evropské unie (v Estonsku, Finsku, Francii, Irsku, Nizozemí, Skotsku a SRN), úspěšné však byly zatím pouze v Estonsku.

Korespondenční hlasování

Korespondenční hlasování je nejrozšířenější alternativní metoda hlasování [3]. Obecný princip spočívá v distribuci a odevzdávání hlasů prostřednictvím pošty. Existují dva druhy korespondenčního hlasování – na žádost voliče a všeobecná korespondenční volba (All-postal Voting). Pro dodržení tajnosti všeobecné korespondenční volby se používá systém tří obálek. Do první obálky občan umístí vybranou kandidátní listinu a spolu s podepsaným čestným prohlášením vsune tuto obálku do obálky druhé, která je označena jménem a adresou. Druhou obálku pak vloží do třetí obálky, která je označena adresou příslušného orgánu, datem konání voleb, druhem voleb a číslem hlasovacího okrsku. Na obdobném – elektronicky šifrovaném – principu fungují volby přes internet v Estonské republice.

e-volby v E-stonsku

Estonsko, nejmenší pobaltská země, má zakotveno od roku 2000 právo každého občana na přístupu k internetu [4]. Od roku 1997 začalo budovat elektronickou síť a podle statistik Eurostatu mělo v roce 2012 74 % domácností zajištěn přístup k internetu [5] a 73 % jednotlivců pravidelně používalo internet (2011) [6]. V porovnání v České republice mělo v roce 2012 přístup k internetu zajištěno 63 % domácností [7] a 63 % jednotlivců pravidelně používalo internet [8]. Z těchto hledisek není překvapením, že Estonsko zorganizovalo jako první stát na světě celostátní parlamentní volby přes internet [9].

První možnost elektronicky rozhodovat dostali obyvatelé Tallinnu v referendu o umístění památníku na začátku roku 2005. Za první elektronické volby jsou označeny komunální volby v říjnu 2005, do estonského parlamentu pak občané Estonska volili elektronicky poprvé v roce 2007. Elektronické volby však byly ve všech případech doplněny tradiční, neelektronickou metodou. Elektronické volby jsou upraveny v § 44 Riigikogu Election Act [10], kde je popsán postup hlasování s použitím čtečky a ID karty – estonské obdoby občanského průkazu obsahující dva digitální certifikáty (jeden pro elektronickou autentizaci voliče, druhý pro elektronický podpis) a mikročip s osobními údaji. Zákon dále stanoví, že občan volící elektronicky má možnost svojí volbu změnit. Toto opatření je zavedeno z důvodu eliminace kupování hlasů nebo dalších, svobodu volby omezujících faktorů. Zajištění tajnosti a bezpečnosti elektronických voleb je postaveno na obdobném principu, jako obálky u všeobecné korespondenční volby. Po vložení karty do čtečky (doma nebo na místě s veřejným přístupem k internetu) se skrz PIN kód otevře příslušná webová stránka. Po ověření identifikace se zobrazí elektronická kandidátní listina a občan provede svojí volbu. Hlas je elektronicky zašifrován v první obálce a spolu s elektronickým podpisem (ekvivalent čestného prohlášení) je zašifrován do obálky druhé. Jako poslední krok je potvrzení o zaznamenání hlasu.

Technické záležitosti elektronických voleb měla na starost estonská firma Cybernetica a všechny počítačové servery byly hlídány policií. Stabilita celého systému byla několikrát prověřena hackery [11].

Data v následujícím odstavci pocházejí z Vabariigi Valimiskomisjon, estonské obdoby ČSÚ [12]. Při historicky prvních e-volbách v Estonsku odevzdalo svůj hlas 502 404 voličů, což představuje volební účast 47,4 %. Platně elektronicky hlasovalo 9 287 voličů (1,9 %) a svou elektronickou volbu zrušilo [13] pouze 30 (0,3 %) voličů. V roce 2007 proběhly parlamentní volby, do kterých odevzdalo svůj hlas 555 463 voličů (volební účast 61,9 %), platně elektronicky hlasovalo 30 243 voličů, což představuje 5,5 %. Svojí e-volbu nahradilo za papírovou alternativu 32 (0,1 %) voličů. Následovaly volby do Evropského parlamentu v roce 2009, kterých se zúčastnilo celkem 399 181 voličů (43,9% volební účast [14]), 58 614 (14,7 %) odevzdalo svůj hlas skrz internet, 55 (0,09 %) e-voličů nahradilo svůj hlas tradiční papírovou volbou. V komunálních volbách v roce 2008 volilo 662 813 voličů (volební účast 60,6 %) a elektronickou formou odevzdalo svůj hlas 104 313 voličů, což představuje 15,8 %. Do parlamentních voleb v roce 2011 hlasovalo 580 264 voličů (volební účast dosáhla 63,5 % a svůj platný elektronický hlas odevzdalo rekordních 140 846, což představuje 24,3 % voličů.

Hodnocení e-voleb v Estonsku je prováděno částečně z hlediska demokratických cílů a zisků prostřednictvím 4I (Four Is) [15] – institucí, vlivu (influence), integrace a interakce. Instituce popisují, do jaké míry jsou elektronické volby integrovány do existujících politických institucí a jaký mají vliv na skutečné rozhodovací procesy. Z dostupných dat můžeme konstatovat, že zavedením elektronických voleb se zvýšila nejen volební účast ale i míra legitimita volených zástupců. Zároveň se elektronická participace s jednotlivými volbami v čase zvyšuje a u posledních voleb v roce 2011 dosáhla 24,3 %. Integrace zkoumá, zda je potenciál technologie použit optimálně napříč celým procesem. V estonském případě je integrace na velmi dobré úrovni, což dokazuje například fakt, že e-volby v Estonsku proběhly již pětkrát, stále pokračují a nenastal žádný vážný problém. Celý systém je důkladně zabezpečen – Estonci používají sobě známou technologii (ID karty fungují v Estonsku od ledna roku 2002 [16]) a stabilita systému byla testována i najatými hackery. Zároveň integraci elektronických voleb přispívá i fakt, že Estonsko má velmi pokročilou dostupnost veřejných služeb přes internet (založení firmy, kontrola státních výdajů, komentování předběžných legislativních návrhů, a další) a tyto služby nejsou obyvatelům Estonska cizí. Z těchto hledisek bylo zavedení elektronických voleb úspěšným krokem Estonské republiky.

Zdroje:

ANTTIROIKO, Ari-Veikko. Building Strong E-Democracy: The Role of Technology in Developing Democracy for the Information Age. Communications of the ACM: a monthly publication of the ACM Publications Office. New York: Association for Computing Machinery, 2003, roč. 46, č. 9, s. 121-128. ISSN 0001-0782.

LIJPHART, Arend. Comparative Politics and the Comparative Method. American political science review. Washington, D.C.: American political science association, 1971, roč. 65, č. 3 s. 682-693. ISSN 0003-0554.

RETEROVÁ, Sylvie. Alternativní způsoby hlasování: Od tradičních metod k on-line volbám. 2008. vyd. Olomouc: Periplum, 2008.

Další prameny:

Český statistický úřad: Obyvatelstvo. [online]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide

Český statistický úřad: Volby do Evropského parlamentu 2009. [online]. 7.9.2009. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4212-09

Eurostat: Statistic. [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_database

Eurostat: Households with broadband access: Percentage of households with Internet access at home. [online]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00089&tableSelection=1&plugin=0

Eurostat: Individuals regularly using the Internet by NUTS 2 regions. [online]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=isoc_r_iuse_i&lang=en

Internet Voting: Statistics about Internet Voting in Estonia. [online].. Dostupné z: http://vvk.ee/voting-methods-in-estonia/engindex/statistics

List of countries by population. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_population

Ministerstvo zahraničních věcí ČR: Estonsko. [online]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/estonsko/

RADA, Václav. Internet v praxi: Komunální volby v Estonsku, dočkáme se i u nás?. [online]. 2006. Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/internet-v-praxi-komunalni-volby-v-estonsku-dockame-se-i-u-nas/

Riigikogu Election Act. In: 2006. Dostupné z: http://www.vvk.ee/public/dok/RKseadus_eng.pdf

Telecommunications Act. In: 2000. Dostupné z: http://www.legaltext.ee/en/andmebaas/tekst.asp?loc=text&dok=X30063K6&keel=en&pg=1&ptyyp=RT&tyyp=X&query=Telecommunications+Act

Vabariigi Valimiskomisjon [online].Dostupné z: http://vvk.ee/