e-politics.cz

Vývoj hlasování napříč staletími

countyelection_výřez

Obrázek výše: Olejomalba The County Election George Caleba Binghama z roku 1852 ukazuje průběh voleb v Saline county v Missouri roku 1846.  Na obraze můžeme vidět soudce (v modrém kabátě hledí doleva), jak asistuje u složení přísahy voliče (sám G. Bingham v červeném). Tehdejší praxe neznala seznamy voličů, takže osobní složení přísahy mělo sloužit k zapamatování voliče soudcem, jenž dohlížel, aby volič nehlasoval dvakrát. Hlasování probíhalo veřejně, a to tak, že volič prostě vyřkl své jméno a jméno svého kandidáta a následně písař (sedící v okrovém kabátě za soudcem úplně vpravo) zapsal hlas zvolenému kandidátovi do volební knihy (pollbook). Některé postavy na výřezu (např. muž v modrém kabátu s cylindrem) drží kus papíru. Podle všeho malba nezobrazuje volební lístky, jelikož Missouri zůstávalo u výše znázorněné volební praxe až do roku 1863, ale nějakou formu vizitky či agitace na poslední chvíli (postava má být E. Sappington, který měl zobrazované volby prohrát o jediný hlas právě s autorem malby G. Binghamem).

Dnes si volby bez hlasovacích lístků nedokážeme představit. Dnešní podoba voleb, tj. tajné hlasování s využitím volebních listin, má svůj původ v 16. století v Římě. Ostatně anglický výraz pro hlasovací lístek (ballot) vychází z italské zdrobněliny ballota, což znamená kulička. Ale není to zase tak dávno, kdy se ke stvrzení rozhodnutí skupiny používalo to, co bylo k dispozici. Dnešní článek pojednává o vývoji hlasovacích technik a ukazuje, že některé volební prostředky byly opravdu prazvláštní.

Starověké Athény (508–322 př. n. l.)

Řekové vynalezli filosofii, abecedu a taky volby. To málo, co víme, ukazuje, že ve starověkých Athénách se hlasovalo převážně aklamací, tedy ústně (vyřčením jména, souhlasu či nesouhlasu nebo zdvižením pravé ruky). Když bylo potřeba skrýt, jak kdo hlasoval, tak voliči (tj. muži s athénským občanstvím) používali bílé (jsem pro!) a černé kamínky (jsem proti!), které házeli do předpřipravené dřevěné bedny s dírkou na vrchním víku. Poté stačilo kuličky jen spočítat. S ekologičtějším řešením přišli s Syrakusách, kde používali vinné listy (tzv. petalismus). Každý dostal vinný list a mohl si vybrat bednu, jednu pro ano a druhou pro ne. Rozhodlo to, ve které bylo více listů Vitis vinifera.

Římská republika (139 př. n. l.)

Římané se ukázali jako velmi schopní napodobovatelé Řecka a vylepšili i kuličkové volby. Vrchol římské republiky přinesl novinku v podobě předpřipravených volebních „lístků“. Dle Lex Gabiana, přijatého roku 139 př. n. l., volič obdržel množství dřevěných vyřezávaných destiček se jmény všech kandidátů a poté vhodil do urny destičku se svým favoritem. Elegantní, ale řezbářsky náročné.

Papežský stát (1526)

Paradoxem dějin zůstane fakt, že tajné hlasování s využitím volebních lístků zavedla katolická církev. Roku 1562 konkláve prosadila tajnou a dvoukolovou volbu papeže. Každý kardinál napsal na kousek papíru jméno kandidáta a lístek přehnul. Poté se lístky spočítali a kandidát s nejvyšším počtem hlasů se stal hlavou katolické církve. Právě kouř vycházející ze spálených hlasovacích lístků indikuje volbu nového papeže již téměř 500 let. Tajná volba totiž chránila hlasujícího před případným tlakem okolí a kardinál mohl vyjádřit preference naprosto svobodně a bez obav z konsekvencí. A volby, jak je známe dnes, byly na světě.

Britské kolonie v Severní Americe (1629 a 1643)

Nový svět nezůstal pozadu. Dne 20. července 1629 se poprvé použilo tajné hlasování za pomoci volebních lístků v USA, a to při volbách nového pastora v obci Salem. S tím však Američané zjistili, že tajná volba nemusí být úplně tím pravým ořechovým. M. Roach, autorka knihy The Salem Witch Trials: A Day-To-Day Chronicle of a Community Under Siege o čarodějnických procesech v Salemu z konce 17. století, uvádí, že za rozpoutáním známého honu na čarodějnice stála politika místní farnosti, do jejíhož vedení se dostali fanatiční kalvinisté právě tajnou volbou. Kdyby voliči hlasovali aklamačně, tedy každý by řekl, koho chce za pastora, nikdo by takové blázny nezvolil.

Že použití papíru nebylo v 17. století úplně standardem ukazuje praxe z Massachusettes. Při volbě asistenta zákonodárce (assistant legislator) v roce 1643 bylo použito bílých a černých fazolí, světlé pro souhlas, černé pro volbu proti. Místní volební zákon uváděl, že při nedostatku luštěnin je možné použít kukuřici. Pokud bylo využíváno papírových volebních lístků, jejich výrobu a distribuci měli na starost sami kandidáti, takže se provedení jednotlivých volebních lístků lišilo jak graficky, tak rozměrem či použitým typem papíru.

Britská kolonie Jižní Austrálie (1856)

Rok 1856 je magickým datem voleb, který přinesl technologickou unifikaci hlasovacích lístků. Ve vzdálené britské kolonii by poprvé představen jednotný tištěný hlasovací lístek, který byl společný pro všechny kandidáty. Výrobu a distribuci měl na starosti místní správní úřad a poprvé v historii volič disponoval papírem, na kterém byli kandidáti vypsáni dle abecedy. A od té doby, dámy a pánové, volíme tak, jak jsme zvyklí. I když…

Uhersko (18481874)

Ne všichni ihned adoptovali geniální vynález Australanů. Opravdu originální způsob hlasování byl používán v Maďarsku v letech 1848-1874. Ve volební místnosti měl každý kandidát velmi rozměrnou „urnu“ označenou svým jménem a barvou (kvůli negramotným voličům). U vchodu dostal každý z voličů železnou tyč (120 až 180 cm dlouhou, aby se zamezilo volebním podvodům s nevolebními tyčemi), kterou umístil do krabice (urny) svého kandidáta. Vyhrál ten, který ve své bedně měl více železa. Maďaři musejí mít vždycky něco extra.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Korespondenční volba zase nebude
Zasednout k psacímu stolu, pozorně prostudovat všechny kandidátky, vybrat tu nejlepší, označit své 4 favority, lístek zalepit ...
Moderní (alternativní) typy hlasování
Se zpochybňováním výsledků voleb politickými stranami či samotnými kandidáty se setkáváme prakticky ve všech zemích, které upl...
Česká spolková republika - 1. díl
Debatu o tom, zda je český ústavní systém udržitelný, minulý rok přiživil prezident Zeman, když otálel s jmenováním ministra k...
Korespondenční hlasování: na volební frontě klid
Když jsme se před 3 lety věnovali tématu korespondenčních voleb, situace okolo návrhu Marka Ženíška vypadala nadějně. V tuto c...
Krajské volby: nepopulární, ale spravedlivé
Na začátku října proběhnou již v pořadí 6. volby do krajů. Jako všechny volby druhého řádu jsou tematicky ovlivňovány celostát...
Elektronické hlasování v Novém Brunšviku neprošlo
Připravovaná volební reforma v této pobřežní kanadské provincii měla přinést hlasování přes internet. Celý projekt pod názvem ...