e-politics.cz

Malá analýza úspěchu estonských elektronických voleb

estonia_flagO úspěchu či neúspěchu elektronizace vždy rozhodují voliči a jejich potenciální sympatie k nabízené novince. Co lze však považovat za neoddiskutovatelný úspěch? Situaci, kdy elektronické volby využívá desetina, pětina či polovina voličů, nebo znatelné zvýšení účasti po elektronizaci voleb? Pro začátek si stanovme o něco snazší kritéria úspěchu: vytrvalý zájem voličů a postupné narůstání uživatelů. Jak si tedy Estonsko stojí?

Trochu stručné historie

Estonský volební systém v elektronizované podobě byl vyvíjen od roku 2002 do roku 2004, jakožto typ systému remote internet voting (RIV), který umožňuje volit občanovi pomocí elektronické občanky (Eesti ID-kaart) a speciální internetové aplikace odkudkoliv na světě.  V lednu 2005 proběhlo první elektronické referendum o umístění monumentu v Talinu. V roce 2007 jako první stát světa použilo Estonsko systém RIV pro volbu 101 poslanců do národního parlamentu (Riigikog). V letošních volbách do Evropského parlamentu volilo přes internet 103 151 Estonců, tj. 31,3 % ze zúčastněných voličů.

Více alternativ, více možností

Volba přes internet však není jedinou alternativní volební technikou, kterou tato nejsevernější pobaltská republika nabízí. Estonský volič může volit v „předstihu“ (advanced votig). V praxi to vypadá tak, že volič odevzdá klasický tištěný lístek ve speciální volební místnosti. Volby v předstihu nabízí krom dřívějšího data také možnost volit v jakémkoliv volebním obvodu.

Data mluví jasně

Po zavedení RIV v roce 2005 bylo využití systému opravdu sporadické (necelá 7,2 %), v dalších letech počet občanů hlasujících přes internet pozvolna stoupal, až dosáhl svého vrcholu v podobě 140 000 hlasujících v parlamentních volbách v roce 2011. Oblibu vzdáleného hlasování potvrzuje i tabulka č. 1 níže, ze které je patrné, že podíl e-hlasů v rámci alternativních volebních technik vytrvale stoupá. Nedávné volby do Evropského parlamentu 2014 byly “nejinternetovější”, jelikož podíl odevzdaných hlasů (31 %) i podíl v předčasných volbách (59,2 %) byl suveréně nejvyšší.

Tabulka č. 1: Poměr e-hlasů a hlasů v předstihu mezi lety 2005 – 2014[1]

Tabulka

Pokud porovnáme počet e-hlasů s počtem klasických hlasů ve volbách v předstihu, dostaneme přehled úspěšnosti alternativních volebních technik v jednotlivých letech a volbách:

Graf č. 1: Poměr e-hlasů a hlasů v předstihu s celkovým počtem odevzdaných hlasů ve volbách 2005-2014[2]

Graf 1

V lokálních volbách se počet e-hlasů kontinuálně zvyšuje z 9 000 v roce 2005 na více jak 130 000 v roce 2013. Podobná situace panuje i v parlamentních volbách. V roce 2011 a hlavně v roce 2013 můžeme zaznamenat signifikantní nárůst internetových voleb na úkor ostatních technik. U Evropských voleb bohužel máme málo případů. Oproti minulým volbám v roce 2009 zájem voličů rekordně vzrostl (o 150 000 více), což spolu se všemi hlasy odevzdaných ve volbách „v předstihu“ ukazuje na stoupající oblibu alternativních forem hlasování v Estonsku.

Voliči volí, ale k volbám stejně nechodí

Vytrvalý zájem voličů tedy existuje. Druhou velkou otázkou je možné celkové zvýšení účasti voličů. Předpoklad je jednoduchý: čím méně překážek k vykonání volby bude existovat, tím více voličů se k volbám dostaví. Máme však nějaké spolehlivé indicie, že internetové hlasování pomohlo v Estonsku zvýšit účast občanů ve volbách?

Pokud se ještě jednou podíváme na graf č. 1, je patrné, že spojení počtu e-hlasů a zvýšení úrovně účasti nemusí jít ruku v ruce. Jak vidíme na posledních volbách 2014, i když byl podíl e-hlasů suverénně nejvyšší (133 000), celková účast se mírně snížila. Počet voličů, kteří volí mimo volební den, vytrvale stoupá.

Z dat vyplývá, že rychlá adopce RIV a ostatních alternativních nevede k stejně rychlému zvýšení účasti. Lze tedy předpokládat, že většina uživatelů internetových voleb byla a stále je aktivními voliči, a že jediné co se opravdu prokazatelně mění, jsou návyky jednotlivců.

Co dodat?

Co na základě této zběžné analýzy můžeme říci? Estonsko jako jedna z mála zemí na světě dokázala inkorporovat RIV systém v tak uživatelsky přátelské podobě, že ho za své rychle přijala téměř polovina aktivních voličů. To je nezpochybnitelný úspěch. Příští volby snad tento trend potvrdí.


[1] LV – lokální volby; PV – parlamentní volby; EU – volby do Evropského parlamentu; Zdroj dat: http://www.vvk.ee/voting-methods-in-estonia/engindex/statistics (24. 5. 2014).

[2] Zdroj dat: http://www.vvk.ee/voting-methods-in-estonia/engindex/statistics (24. 5. 2014).

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Neúspěchy internetového hlasování (3): Německo
Rozhodnutí nizozemské vlády odstoupit od systému využívající DRE kiosky ovlivnilo i projekt internetových voleb ve Spolkové re...
Korespondenční hlasování: na volební frontě klid
Když jsme se před 3 lety věnovali tématu korespondenčních voleb, situace okolo návrhu Marka Ženíška vypadala nadějně. V tuto c...
Volby po pirátsku
Pirátům dlouhodobě vadí disproporce volebního systému do poslanecké sněmovny, ve které velké strany vykazují mnohem nižší pomě...
Poznámky pozorovatele k „elektronickým“ všeobecným volbá...
V prosinci 2007, kdy se v Keni konaly minulé všeobecné volby, došlo v jejich průběhu k machinacím s hlasy voličů, k předčasném...
Koalice Pirátů a hnutí STAN: Je opravdu třeba?
Předvolební koalice nemají v české politice dobrou pověst. Stačí si vzpomenout na Čtyřkoalici, tedy spojení KDU-ČSL, Unie svob...
Prezidentské volby v Rwandě: vítěz je téměř jistý
Aktualizace (8. srpna 2017): Dle očekávání v prezidentských volbách ve Rwandě drtivě zvítězil Paul Kagame s 98,63 % (tj. 6 650...