V dalších dílech zabrousíme do Asie a Afriky. Dnes je na řadě Kazachstán. Na vývoji vlastního kazašského DRE systému se kromě místních vládních agentur podílela také běloruská Akademie věd. Sailau Electronic Voting System byl poprvé pilotně použit při parlamentních volbách v roce 2004. Další volby (prezidentské v roce 2005 a parlamentní v roce 2007) však provázely zmatky.
Volič obdržel od volebního komisaře speciální kartu (viz obrázek výše), kterou vložil do DRE přístroje, zde označil preferovaného kandidáta a poté musel k kartu vložit do elektronického sčítače, který volbu přečetl, započítal a nakonec naformátoval, aby byla karta připravena pro dalšího voliče. Často se však stalo, že volič předal kartu dalšímu v pořadí před tím, než nechal započítat svůj vlastní hlas [Jones 2010: 74-95].
V roce 2011 testování a ladění systému ukončil předseda kazašské volební komise K. Turgankulov prohlášením, že „voliči mají raději papírový lístek, strany systému nedůvěřují a státním organizacím došly peníze na pokusy“ [Tengri News 2011].
Zdroje
Jones, D. W. (2010): „On Optical Mark-Sense Scanning.“ In: Chaum D. et al. (eds.): Towards Trustworthy Elections: New Directions in Electronic Voting. Springer: Verlag Berlin, Heidelberg.
Tengri News 2011 – „Sailau e-system will not be used at Kazakhstan parliamentary elections in 2012.“ (2011): Tengri News. publik. 16. 11. 2011. link
