e-politics.cz

Občanská válka v Jižním Súdánu: příčiny a důsledky (závěrečná 5. část)

20131223_southsudanLARGEAž po osmi měsících od podepsání mírové dohody ARCISS došlo k vytvoření přechodné vlády.  K 7. lednu 2016 se soupeřící strany dohodly na rozdělení vládních křesel a týž měsíc se začaly scházet vyjednávací týmy obou stran. 11. února 2016 prezident S. Kiir  prezidentským dekretem 60/2016 jmenoval R. Machara do funkce prvního viceprezidenta a následně byla jmenována vláda o obrovském počtu osob.[1]

Po jmenování vlády se situace v zemi se neuklidnila (v únoru 2016 došlo k úmrtím v táboře Malakal a zabití lékařů z organizace Lékaři bez hranic, v březnu k útoku na misi OSN, v dubnu ke vpádu a vraždění v Etiopii v oblasti Gambelly, v květnu k zastřelení slovenské misionářky). Od 7. července se bojovalo v Jubě. Jen o den později došlo ke střetu prezidentské gardy a ochranky viceprezidenta Machara a usmrcení desítek osob. Machar utekl do Kinshasy (Demokratická republika Kongo) a posléze do Chartúmu (Súdán). V srpnu přijala RB OSN rezoluci o navýšení počtu mírových sil UNMISS z původních 13 000 vojáků na 17 000. Mise by měla být tvořena příslušníky armád afrických států s financováním ze strany USA.

Krvavé vyhlídky

Hlavní překážkou stabilizace může být to, že obě soupeřící strany byly schopny obnovit své vojenské arzenály. Mohou tak konflikt protahovat a eskalovat s předvídatelným výsledkem: kompletní dezintegrace Jižního Súdánu a destabilizace celého regionu.

Region východní Afriky se potýká s vyostřením vnitropolitické situace v několika zemích současně: v Demokratické republice Kongo a Středoafrické republice. Přes pokračující vojenské operace v Somálsku se rýsuje nový konflikt, jelikož neshody mezi dvěma křídly somálské vládnoucí strany hrozí přerůst v novou občanskou válku.

Vývoj v Jižním Súdánu znepokojuje nejen sousední země (např. ohrožení ekonomických zájmů a investic keňského soukromého sektoru), ale i významné investory a odběratele súdánských surovin, především Čínu. Sestup Jižního Súdánu do kolotoče násilí, bídy a utrpení je navíc smutnou ranou pro původně zamýšlené rozšíření Východoafrického společenství.[2] Konec občanské války v Jižním Súdánu je v tuto chvíli v nedohlednu.

Konec seriálu. Děkujeme za pozornost.

Pozn. redakce: Autorem článku je zahraniční spolupracovník e-politics.cz.


[1] Vládu tvoří prezident, první viceprezident, viceprezident, 30 ministrů a 8 náměstků ministrů, Národní zákonodárné shromáždění má nově mít 400 poslanců.

[2] Mezinárodní projekt afrických států pro ekonomickou a politickou spolupráci. Dosavadní členové: Keňa, Tanzanie, Uganda, Burundi a Rwanda.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Historické hlasovací techniky (1): sčítací stroj
Nový miniseriál se zaměří na technologie, které se v minulosti používaly k volbám. Někdy jde o opravdu o netradiční postupy, k...
Občanská válka v Jižním Súdánu: příčiny a důsledky (4. č...
Po vleklých jednáních byly 26. srpna 2015 podepsány mírové smlouvy (Agreement on the Resolution of Conflict in South Sudan; AR...
Přinese politické jednání „uzákonění“ roztržky v Jižním ...
Vnitrostátní boje vypuknuvší v prosinci 2013 v Jižním Súdánu si do současnosti vyžádaly 20 000 mrtvých, uvedly do pohybu 1,8 m...
Vyslyšené modlitby Keňanů
  Stažení obvinění Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) vůči prezidentu Uhuru Kenyattovi je pro Keňany vesměs potěšite...
Jižní Súdán po uzavření mírových dohod
Podepsání ARCISS, ustavení přechodné vlády Jednání znepřátelených jihosúdánských frakcí při zprostředkovatelské misi IGAD – PL...
AKTUÁLNĚ: Vývoj v Jižním Súdánu
South Sudan soldiers 23. ledna 2014 bylo v Addis Abebě uzavřeno příměří mezi oběma bojujícími stranami, mírová jednání by měla...