e-politics.cz

Občanská válka v Jižním Súdánu: příčiny a důsledky (závěrečná 5. část)

20131223_southsudanLARGEAž po osmi měsících od podepsání mírové dohody ARCISS došlo k vytvoření přechodné vlády.  K 7. lednu 2016 se soupeřící strany dohodly na rozdělení vládních křesel a týž měsíc se začaly scházet vyjednávací týmy obou stran. 11. února 2016 prezident S. Kiir  prezidentským dekretem 60/2016 jmenoval R. Machara do funkce prvního viceprezidenta a následně byla jmenována vláda o obrovském počtu osob.[1]

Po jmenování vlády se situace v zemi se neuklidnila (v únoru 2016 došlo k úmrtím v táboře Malakal a zabití lékařů z organizace Lékaři bez hranic, v březnu k útoku na misi OSN, v dubnu ke vpádu a vraždění v Etiopii v oblasti Gambelly, v květnu k zastřelení slovenské misionářky). Od 7. července se bojovalo v Jubě. Jen o den později došlo ke střetu prezidentské gardy a ochranky viceprezidenta Machara a usmrcení desítek osob. Machar utekl do Kinshasy (Demokratická republika Kongo) a posléze do Chartúmu (Súdán). V srpnu přijala RB OSN rezoluci o navýšení počtu mírových sil UNMISS z původních 13 000 vojáků na 17 000. Mise by měla být tvořena příslušníky armád afrických států s financováním ze strany USA.

Krvavé vyhlídky

Hlavní překážkou stabilizace může být to, že obě soupeřící strany byly schopny obnovit své vojenské arzenály. Mohou tak konflikt protahovat a eskalovat s předvídatelným výsledkem: kompletní dezintegrace Jižního Súdánu a destabilizace celého regionu.

Region východní Afriky se potýká s vyostřením vnitropolitické situace v několika zemích současně: v Demokratické republice Kongo a Středoafrické republice. Přes pokračující vojenské operace v Somálsku se rýsuje nový konflikt, jelikož neshody mezi dvěma křídly somálské vládnoucí strany hrozí přerůst v novou občanskou válku.

Vývoj v Jižním Súdánu znepokojuje nejen sousední země (např. ohrožení ekonomických zájmů a investic keňského soukromého sektoru), ale i významné investory a odběratele súdánských surovin, především Čínu. Sestup Jižního Súdánu do kolotoče násilí, bídy a utrpení je navíc smutnou ranou pro původně zamýšlené rozšíření Východoafrického společenství.[2] Konec občanské války v Jižním Súdánu je v tuto chvíli v nedohlednu.

Konec seriálu. Děkujeme za pozornost.

Pozn. redakce: Autorem článku je zahraniční spolupracovník e-politics.cz.


[1] Vládu tvoří prezident, první viceprezident, viceprezident, 30 ministrů a 8 náměstků ministrů, Národní zákonodárné shromáždění má nově mít 400 poslanců.

[2] Mezinárodní projekt afrických států pro ekonomickou a politickou spolupráci. Dosavadní členové: Keňa, Tanzanie, Uganda, Burundi a Rwanda.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Občanská válka v Jižním Súdánu: příčiny a důsledky (1. č...
Jihosúdánské republice (Republic of South Sudan) v posledních letech hrozí naprostý rozvrat. Nejmladší stát světa vznikl v roc...
AKTUÁLNĚ: Hlavní žalobkyně stáhla obvinění proti U. Keny...
5. 12. 2014 hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) F. Bensouda formálně stáhla obvinění proti keňskému prezident...
Neúspěchy internetového hlasování (5): Finsko
Finský pilotní projekt měl velmi krátkého trvání. První elektronické hlasování na finském území bylo uskutečněno při říjnových...
Přinese politické jednání „uzákonění“ roztržky v Jižním ...
Vnitrostátní boje vypuknuvší v prosinci 2013 v Jižním Súdánu si do současnosti vyžádaly 20 000 mrtvých, uvedly do pohybu 1,8 m...
Neúspěchy internetového hlasování (1): Irsko
V novém miniseriálu se podíváme na odvrácenou stránku internetového hlasování. Zaměříme se na zkušenosti jednotlivých států, k...
Občanská válka v Jižním Súdánu: příčiny a důsledky (2. č...
Snahy o sebeurčení Jižního Súdánu sahají až do roku 1955, kdy vypukla vzpoura jižanských armádních důstojníků, vedoucí k první...