Občanská válka v Jižním Súdánu: příčiny a důsledky (závěrečná 5. část)

20131223_southsudanLARGEAž po osmi měsících od podepsání mírové dohody ARCISS došlo k vytvoření přechodné vlády.  K 7. lednu 2016 se soupeřící strany dohodly na rozdělení vládních křesel a týž měsíc se začaly scházet vyjednávací týmy obou stran. 11. února 2016 prezident S. Kiir  prezidentským dekretem 60/2016 jmenoval R. Machara do funkce prvního viceprezidenta a následně byla jmenována vláda o obrovském počtu osob.[1]

Po jmenování vlády se situace v zemi se neuklidnila (v únoru 2016 došlo k úmrtím v táboře Malakal a zabití lékařů z organizace Lékaři bez hranic, v březnu k útoku na misi OSN, v dubnu ke vpádu a vraždění v Etiopii v oblasti Gambelly, v květnu k zastřelení slovenské misionářky). Od 7. července se bojovalo v Jubě. Jen o den později došlo ke střetu prezidentské gardy a ochranky viceprezidenta Machara a usmrcení desítek osob. Machar utekl do Kinshasy (Demokratická republika Kongo) a posléze do Chartúmu (Súdán). V srpnu přijala RB OSN rezoluci o navýšení počtu mírových sil UNMISS z původních 13 000 vojáků na 17 000. Mise by měla být tvořena příslušníky armád afrických států s financováním ze strany USA.

Krvavé vyhlídky

Hlavní překážkou stabilizace může být to, že obě soupeřící strany byly schopny obnovit své vojenské arzenály. Mohou tak konflikt protahovat a eskalovat s předvídatelným výsledkem: kompletní dezintegrace Jižního Súdánu a destabilizace celého regionu.

Region východní Afriky se potýká s vyostřením vnitropolitické situace v několika zemích současně: v Demokratické republice Kongo a Středoafrické republice. Přes pokračující vojenské operace v Somálsku se rýsuje nový konflikt, jelikož neshody mezi dvěma křídly somálské vládnoucí strany hrozí přerůst v novou občanskou válku.

Vývoj v Jižním Súdánu znepokojuje nejen sousední země (např. ohrožení ekonomických zájmů a investic keňského soukromého sektoru), ale i významné investory a odběratele súdánských surovin, především Čínu. Sestup Jižního Súdánu do kolotoče násilí, bídy a utrpení je navíc smutnou ranou pro původně zamýšlené rozšíření Východoafrického společenství.[2] Konec občanské války v Jižním Súdánu je v tuto chvíli v nedohlednu.

Konec seriálu. Děkujeme za pozornost.

Pozn. redakce: Autorem článku je zahraniční spolupracovník e-politics.cz.


[1] Vládu tvoří prezident, první viceprezident, viceprezident, 30 ministrů a 8 náměstků ministrů, Národní zákonodárné shromáždění má nově mít 400 poslanců.

[2] Mezinárodní projekt afrických států pro ekonomickou a politickou spolupráci. Dosavadní členové: Keňa, Tanzanie, Uganda, Burundi a Rwanda.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Historické hlasovací techniky (2): děrný štítek
Systém děrných štítků (Punch Card Voting) měl nabídnout zdokonalenou a vylepšenou techniku mechanického hlasování. Stejně jako...
Vyslyšené modlitby Keňanů
  Stažení obvinění Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) vůči prezidentu Uhuru Kenyattovi je pro Keňany vesměs potěšite...
Prezidentské volby v Rwandě: vítěz je téměř jistý
Aktualizace (8. srpna 2017): Dle očekávání v prezidentských volbách ve Rwandě drtivě zvítězil Paul Kagame s 98,63 % (tj. 6 650...
Aktuálně: Ugandský prezident může vládnout až do roku 20...
Předpokládané se stalo skutečností. 20. prosince 2017 byl ugandským parlamentem schválen zákon, který současnému prezidentovi ...
“Nejmladší stát na světě” na pokraji občanské války?
Vojáci Jižního Súdánu Pokus o převrat 16. prosince 2013 přinesly sdělovací prostředky zprávu o pokusu o státní převrat v Jižní...
Jižní Súdán: slepá ulička aneb jak postupovat dále?
Jednání znepřátelených jihosúdánských frakcí při zprostředkovatelské misi IGAD v Addis Abebě skončilo 6. 3. 2015 krachem.  Str...