e-politics.cz

Jižní Súdán: Reálná naděje na mír?

V neděli  5. srpna 2018 byla podepsána v súdánském Chartúmu dohoda o ukončení občanské války v Jižním Súdánu, která trvá nepřetržitě od prosince 2013. Je skutečně paradoxní, že konečného podpisu dohody bylo dosaženo v Chartúmu, hlavním městě historicky nepřátelského režimu.

Na nové dohodě participují všichni důležití aktéři jihosúdánského konfliktu:

  1. jubská centrální jihosúdánská vláda Súdánského lidového osvobozeneckého hnutí (SPLM), vedená prezidentem Kiirem z etnika Dinka (na obrázku výše), který jako jediný dokument zatím nepodepsal, ale prohlásil, že tak učiní ve středu 8. května,
  2. opoziční frakce Súdánského lidového osvobozeneckého hnutí (SPLM-IO), vedená bývalým viceprezidentem Macharem z etnika Nuer, který je od července 2016 v jihoafrickém exilu,
  3. Spojenectví jihosúdánské opozice (SSOA), sdružující devět menších ozbrojených a neozbrojených opozičních skupin, lavírujících mezi oběma hlavními soupeřícími etniky,
  4. političtí vězni – Former detainees (FD), představující různé bývalé politiky a exponenty režimu,
  5. ostatní opozice, zastupující občanské iniciativy a skupiny obyvatelstva, které jsou nespokojené s vedením hlavních politických skupin jihosúdánského konfliktu.

Chartúmské dohodě předcházela řada dílčích jednání, které se uskutečnily během června a července 2018 v etiopské Addis Abebě a ugandském Entebbe. Důležitým argumentem k dohodě bylo ultimátum Rady bezpečnosti OSN z května 2018, které hrozilo zavedením dalších a mnohem přísnějších sankcí. Dalším neméně silným argumentem byla katastrofální ekonomická a sociální situace obyvatelstva. Dvanáctimilionový stát si totiž kromě lidského utrpení, desítek tisíc obětí, statisíců vnitrostátních a uprchlíků do zahraničí prošel katastrofálním ekonomickým vývojem. V roce 2016 dosáhla hyperinflace 500 % a v roce 2017 klesl objem těžby ropy o dvě třetiny na pouhých 120 000 barelů. Nesmyslnost celého konfliktu dokládá fakt, že právě zisky z ropného průmyslu byly jedním z hlavních důvodů vedoucích k vyhlášení nezávislosti na Súdánu v roce 2011.

 Jaké jsou hlavní body Chartúmské dohody?

Dohoda se týká základní podoby nového jihosúdánského státu, rozdělení moci mezi jednotlivými frakcemi a organizace svobodných voleb.

  • Zformování přechodné vlády na dobu 36 měsíců ve složení: prezident Kiir, první viceprezident Machar, 4 viceprezidenti (2 SSOA, 1 FD, 1 ostatní), vláda 35 ministrů, z toho 20 Kiirova skupina, 9 Macharova SPLM-IO, 6 ostatní skupiny a také parlament složen z 550 poslanců – Kiirova skupina 322, Macharova skupina 128.
  • Uspořádání referenda k vnitrostátnímu uspořádání – počtu států federace, Nezávislá komise pro určení volebních obvodů (IBC) by měla do 90 dnů dosáhnout dohody o počtu států federace (Kiirova skupina navrhuje 32 států, SPLM-IO 21 států, SSOA dosavadních 10 států). Jestliže nebude dosaženo dohody, do dalších 90 dnů má být vyhlášeno referendum k této otázce.
  • Nezávislá komise pro určení volebních obvodů bude mít 15 členů, jestliže nebude schopna dosáhnout dohody o počtu států federace do 90 dnů, bude transformována v Komisi pro referendum o počtu států a hranicích států a musí do 90 dnů vyhlásit referendum.

I když nová dohoda může přispět k dosažení reálných praktických výsledků, zároveň však vytváří problémy, které mohou ohrozit její realizaci:

  • Není jasné, jak rychle bude vytvořena přechodná vláda a jak se jí podaří splnit úkol stažení zbraní od civilistů, registrovat vnitřní a súdánské utečence v zahraničí, vydat „občanské průkazy”, registrovat voliče v předpokládaných termínech pro referenda o státech jihosúdánské federace (180 dní) a pro „řádné“ prezidentské a parlamentní volby (36 měsíců),
  • Je otázkou, zda se viceprezident Machar vrátí z jihoafrického exilu a zda dodrží slib, že jeho ozbrojené složky budou integrovány do celonárodní armády a spoluvytvoří ochranu hlavních politických představitelů (tento proces má trvat minimálně 4 měsíce),
  • Také nikdo nenastínil, kdo bude financovat celý proces realizace Chartúmské dohody. Již nyní se ozývají kritické hlasy (především z USA), že nebudou financovat přechodné období, pokud do něj nebude aktivně zapojen občanský sektor a obyvatelstvo, které trpí již 5. rokem.

Autorem příspěvku je zahraniční spolupracovník e-politics.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

AKTUÁLNĚ: Keňský nejvyšší soud zrušil výsledky prezident...
Vítěztsví Uhuru Kenyatty neplatí. Dnes, 1. září, Nejvyšší soud zrušil výsledky prezidentských voleb, čímž vyhověl stížnosti ne...
Jižní Súdán po uzavření mírových dohod
Podepsání ARCISS, ustavení přechodné vlády Jednání znepřátelených jihosúdánských frakcí při zprostředkovatelské misi IGAD – PL...
Občanská válka v Jižním Súdánu: příčiny a důsledky (závě...
Až po osmi měsících od podepsání mírové dohody ARCISS došlo k vytvoření přechodné vlády.  K 7. lednu 2016 se soupeřící strany ...
Ústavní změny v Burundi: nástroj k udržení u moci?
V afrických zemích se stává pravidlem, že ústava je pokládána ze velmi flexibilní dokument, který je modifikován jen proto, ab...
AKTUÁLNĚ: Hlavní žalobkyně stáhla obvinění proti U. Keny...
5. 12. 2014 hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) F. Bensouda formálně stáhla obvinění proti keňskému prezident...
Keňská politická krize: horký leden u rovníku
Ujištění keňského nejvyššího soudu, že opakované prezidentské volby již tentokrát platí, uklidnění nepřineslo. Opozice sdružen...