e-politics.cz

Občanská válka v Jižním Súdánu: příčiny a důsledky (2. část)

f4dbfa1366a76702f505e402b4bcd135Snahy o sebeurčení Jižního Súdánu sahají až do roku 1955, kdy vypukla vzpoura jižanských armádních důstojníků, vedoucí k první občanské válce (1955–1972). Oběťmi masakrů civilistů na jihu země byli převážně arabsky mluvící úředníci, vojáci a učitelé. V roce 1983 vznikl nový občanský konflikt motivovaný bojem za sebeurčení národů jihu, který trval až do roku 2005. V čele povstalců stálo Súdánské lidově osvobozenecké hnutí (SPLM) v čele s plukovníkem J. Garangem, které postupně ovládlo jižní část země.  Válka vyhnala z domovů více jak 4 miliony lidí, převážně zemědělců-samozásobitelů, kteří přišli o prostředky k živobytí a rozmnožili městskou chudinu či se uchýlili do táborů na území sousedících států. Celkový počet obětí na životech je odhadován nejméně na 2 miliony osob.

Nezávislost na Súdánu

Dne 9. ledna 2005 byla mezi súdánskou vládou a povstalci v Nairobi podepsána tzv. Všeobecná mírová dohoda (Comprehensive Peace Agreement). Mírovým nástrojem měly být „svobodné volby“ v severní i jižní části země. Kromě ukončení ozbrojeného násilí obsahovala smlouva mechanismy rozdělení moci a ekonomického přínosu z těžby ropy mezi sever a jih, plus rozsáhlou autonomii pro jih země.

Po 6 letech došlo k uskutečnění referenda (15. ledna 2011), jehož výsledkem byla nezávislost (přes 98 % registrovaných voličů hlasovalo pro oddělení jihu) a vyhlášení Jihosúdánské republiky dne 9. července 2011. Mírová smlouva byla výsledkem nátlaku tzv. Trojky, tj. USA, Velké Británie a Norska, a dosažena byla z důvodu naprostého vyčerpání válčících stran, nikoli ochoty ke kompromisu. Svou úlohu nepochybně sehrál zájem mezinárodních investorů o těžbu ložisek ropy, která byla objevena v průběhu ozbrojeného konfliktu.

Hospodářská situace

Jižní Súdán disponuje rozsáhlým nerostným bohatstvím a je předmětem neutuchajícího zájmu těžařských společností. Z příjmů z těžby ropy je hrazeno 98 % státního rozpočtu. Surová ropa je dodávána dvěma ropovody na sever do Súdánu ke zpracování v tamějších rafineriích. Dále se na jeho území nachází významná ložiska uranu, mramoru, slídy, zlata, diamantů, železné rudy, mědi, chromu a zinku.

Jižní Súdán je také typickou ukázkou mezinárodní válečné ekonomiky. Stovky tisíc mužů vedou boje jako jediný druh „ekonomické aktivity,“ být žoldákem je běžně považováno za zaměstnání. Navíc obrovská proliferace všech druhů zbraní a zbraňových systémů, které byly dodány z různých koutů světa, umocňuje krvavé vnitrostátní střety jednotlivých soupeřících skupin zcela bez pozornosti mezinárodního společenství. Když připočteme prosazování parciálních etnických zájmů, výsledná směs nutně vede k eskalaci násilí a rozšíření vnitrostátního konfliktu.

Pokračování příště.

Pozn. redakce: Autorem příspěvku je zahraniční spolupracovník e-politics.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Jižní Súdán: jednání nikam nevedou (aktualizováno)
Aktualizace (1. 3. 2018): Keňský list Nation přinesl v sobotu 17. 2. zprávu, že níže uvedené kolo jednání skončilo a došlo k č...
Neúspěchy internetového hlasování (2): Nizozemí
Zlomovým okamžikem pro několik desetiletí fungující systém DRE v Nizozemsku byl odmítavý postoj Evropské komise k použitým pří...
AKTUÁLNĚ: Vývoj v Jižním Súdánu
South Sudan soldiers 23. ledna 2014 bylo v Addis Abebě uzavřeno příměří mezi oběma bojujícími stranami, mírová jednání by měla...
Neúspěchy internetového hlasování (5): Finsko
Finský pilotní projekt měl velmi krátkého trvání. První elektronické hlasování na finském území bylo uskutečněno při říjnových...
Neúspěchy internetového hlasování (6): Kazachstán
V dalších dílech zabrousíme do Asie a Afriky. Dnes je na řadě Kazachstán. Na vývoji vlastního kazašského DRE systému se kromě ...
Neúspěchy internetového hlasování (7): Filipíny
Filipíny na rozdíl od dříve uvedených zemí využívají tzv. systém optického snímání volebního hlasu. Jedná se o fúzi papírových...