e-politics.cz

Jižní Súdán: slepá ulička aneb jak postupovat dále?

SPLA+South+Sudan+xxxJednání znepřátelených jihosúdánských frakcí při zprostředkovatelské misi IGAD v Addis Abebě skončilo 6. 3. 2015 krachem.  Strany se nedohodly na bezpečnostním řešení, ani na sdílení a dělbě politické moci či zavedení federálního uspořádání země. Mezitím o sobě dala vědět nová opoziční uskupení.

Názory bojujících stran

Na počátku března přinesl vlivný týdeník East African ve svém čísle 1061, resp. 1063 obsáhlá interview s vůdci obou nepřátelských táborů, prezidentem Salva Kiirem i jeho odpůrcem Riekem Macharem. Kiir odmítl jakékoli ústupky vzhledem k nelegálnosti postupu vzbouřenců (konflikt je výsledkem osobních ambic jednotlivců; pokusili se o převrat, když nevyšel, vsadili na guerilu); vyloučil sdílení moci, neboť by znamenalo „odměnit vzpouru“.  Jmenování R. Machara na vysokou státní funkci je možné pouze na základě výsledků řádných voleb. Vyjádřil nespokojenost se zprostředkovatelskou misí IGAD (IGAD se údajně chová ke vzbouřencům jako k nevinným a přizývá je do vlády; jim jde o převrat, tj. mít vládu celou pro sebe). Opětovně obvinil Machara ze spolupráce s Chartúmem. 24.2. 2015 vydal Kiir nařízení o amnestii pro emigranty i protivládní síly působící uvnitř země, která je v souladu s Arušským ujednáním z 21.1.2015 o znovuobnovení jednoty SPLM.

Machar dovozoval, že jeho požadavek zaujmout funkci prvního viceprezidenta nebyl ultimativním, situaci by však odblokovalo odstoupení Kiira a uvolnění cesty k moci jiné osobnosti. Ohradil se proti názoru, že je „sériovým vzbouřencem“. Vystoupení proti Garangovi byla v minulosti vyvolána jeho neochvějným přesvědčením o nutnosti sebeurčení Jižního Súdánu, proto prý jednal s Al Bashirem (1991, poté 1998). Údajně nemá zbraně ze zahraničí, spoléhá se na „vnitřní zdroje“.

Oba politici a jimi reprezentované síly se ještě více zakopaly ve svých pozicích, a i když slovně popřeli víru ve vojenské řešení sporu, po neúspěšném konci jednání ihned zintenzivnily boje v oblastech ropných vrtů, zejména ve státech Upper Nile a Unity.

Zpráva AUCISS

Již 29. 1. 2015 byla dokončena šedesátistránková zpráva Obasanjovy komise (African Union Commission of Inquiry on South Sudan – AUCISS). Nebyla zatím projednána a schválena Radou pro mír a bezpečnost Africké unie ani zveřejněna. Hlavním jablkem sváru je doporučení komise přímo intervenovat silami AU a OSN.[1] Orgány AU též nechtěly ovlivnit tehdy probíhající mírová jednání.

Agentura Reuter uveřejnila výňatky z výše uvedeného dokumentu:

1) Obasanjova komise vytvořila seznam lidí, nesoucích přímou zodpovědnost za zločiny páchané od prosince 2013 do současnosti. Do přechodné vlády tak nesmí být jmenováni dva hlavní rivalové, nesoucí přímou zodpovědnost za politický kolaps země a masové násilí proti etnikům; stejně tak ani ministři ve funkci v období do července 2013 (do vyloučení R. Machara a jeho stoupenců z vlády), neboť se spolupodíleli na vzniku a rozžíhání konfliktu a dlouhodobě jsou účastni na korupci.

2) AU by měla jmenovat a OSN podpořit tříčlenný dohlížecí panel na vysoké úrovni (High Level Oversight Panel), který by měl efektivně kontrolovat pokojný průběh pětiletého přechodného období a vytvoření nové exekutivy na principu zastoupení všech politických uskupení, zástupců občanské společnosti, církví, apod. Veškeré příjmy z těžby ropy by byly poukazovány na svěřenecký účet u Africké rozvojové banky s cílem financování průběhu rekonciliace.

3) Africké síly dohledu (An African Oversight Force for South Sudan) tvořené jednotkami z afrických států bez předešlé účasti či přímých zájmů v zemi pod velením AU a možného dozoru OSN (UNMISS) by zajišťovaly mírový průběh přechodného období.

4) Nikoli ICC, ale Africký soud pro lidská práva a práva národů (The African Court of Human and Peoples´ Rights, založen v r. 2004 se sídlem v Aruši) by měl vykonávat jurisdikci nad nejvyššími státními úředníky individuálně odpovědnými za válečné zločiny a/či  masová porušování lidských práv.

5) Všichni aktéři podílející se na dojednání CPA (Comprehensive Peace Agreement, 2005), zejména tzv. Trojka (USA, Velká Británie a Norsko) jsou obviňováni ze sankcionování uspořádání založeného na „neotřesitelné ozbrojené síle“ a „vládě zbraní“ uskutečňované “nikomu se nezodpovídající vládnoucí vrstvou“. Je zdůrazňován zájem USA na podpoře S. Kiira jako protiváhy jim nepřátelského režimu Al Bashira na severu tehdy „jednotného“ Súdánu. Komise jednoznačně lituje secese Jižního Súdánu, nový stát označila za „právní fikci“.

Percepce obsahu zprávy a možný další vývoj

Členské státy AU jsou vzhledem k různé míře svých zájmů v Jižním Súdánu v názoru na hodnocení obsahu, možnosti publikace a realizace obsažených opatření nejednotné. IGAD se pravděpodobně rozhodla částečně stáhnout z dalších jednání, naplánovaných na počátek dubna 2015 (případně vystupovat jen jako jeden z mnoha mediátorů); AU může schválit nový mediační mechanismus v čele s africkými státy bez přímých bezpečnostních a strategických zájmů v dané oblasti východní Afriky, nepodezíraných ze zaujatosti a sledování vlastních politických cílů (objevuje se obvinění z teritoriálních a ekonomických zájmů v případě Keni, Ugandy a Etiopie) – např. JAR, Tanzanie, Nigérie, Rwanda.

Pokud by AU odsouhlasila zprávu a postoupila ji  RB OSN ( čl.  VII Charty), pozorovatelé očekávají spíše pozitivní stanovisko členů RB k vyhlášení sankcí (aktuální návrh z 26.2.), nikoli  k přímé intervenci v Jižním Súdánu silami AU a OSN (již vzhledem k rostoucímu počtu krizových ohnisek ve světě).

Nejnovější vývoj v Jubě

Dle zprávy Sudan Tribune z Juby jihosúdánský parlament na svém zasedání 24. 3. 2015 schválil ústavní dodatek, prodlužující své a prezidentovo funkční období o tři roky do července 2018. S. Kiir přislíbil rekonstrukci vlády („all inclusive government“), provedení sčítání obyvatelstva a přípravu na všeobecné volby v roce 2018 (původní termín konání, jak jsme uváděli v předchozích zprávách, měl být letos!). Toto rozhodnutí může jen dále zkomplikovat mezinárodní úsilí o zmírnění a řešení situace v Jižním Súdánu.

Pozn. redakce: Autorem příspěvku je zahraniční spolupracovník e-politics.cz.


[1] Je otázkou, zda je toto doporučení v souladu s omezeným mandátem Komise: “investigate the human rights violations and other abuses committed during the armed conflict in South Sudan, and make recommendations on the best way and means to ensure accountability, reconciliation and healing among all South Sudanese communities.”

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Jižní Súdán: Reálná naděje na mír?
V neděli  5. srpna 2018 byla podepsána v súdánském Chartúmu dohoda o ukončení občanské války v Jižním Súdánu, která trvá nepře...
Občanská válka v Jižním Súdánu: příčiny a důsledky (1. č...
Jihosúdánské republice (Republic of South Sudan) v posledních letech hrozí naprostý rozvrat. Nejmladší stát světa vznikl v roc...
ICC – Uhuru Kenyatta: 0 – 1 či 0 – 3 kontumačně?
Uhuru Kenyatta Jak jsme již dříve informovali, Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu projednává ve dvou samostatných soudních...
AKTUÁLNĚ: Vývoj v Jižním Súdánu
South Sudan soldiers 23. ledna 2014 bylo v Addis Abebě uzavřeno příměří mezi oběma bojujícími stranami, mírová jednání by měla...
Přinese politické jednání „uzákonění“ roztržky v Jižním ...
Vnitrostátní boje vypuknuvší v prosinci 2013 v Jižním Súdánu si do současnosti vyžádaly 20 000 mrtvých, uvedly do pohybu 1,8 m...
Prezidentské volby v Rwandě: vítěz je téměř jistý
Aktualizace (8. srpna 2017): Dle očekávání v prezidentských volbách ve Rwandě drtivě zvítězil Paul Kagame s 98,63 % (tj. 6 650...