Starý a otřepaný vtip, že česká státní správa připomíná Rakousko-Uhersko léta páně 1902, glosuje smutnou realitu. V současné době se Česká republika nachází ve stádiu racionalizace procesů, tedy ve fázi, ve které se Estonsko nacházelo někdy okolo roku 2000. Budoucnost elektronizace české státní správy je shrnuta v nejnovějším dokumentu Ministerstva vnitra ČR s názvem „Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 – 2020“, zveřejněném 14. 1. 2015, který však internetové volby neřeší ani jedinou větou.
Systémová řešení jsou dnes módě. Podobně systémově řeší Ministerstvo vnitra i projekt internetových voleb, který se od dob Ivana Langra[1] zasekl ve stádiu memorand[2]. Ano, lepší je projekt neuspěchat, avšak čekat dalších 10 let na to, až úředníci konečně naleznou ideální řešení, také není úplně optimální. Proto si klademe otázku: jak volební proces v České republice upravit tak, aby dostál nárokům moderních voličů bez vysokých vstupních investic? Lze v ČR zavést prozatímní alternativu k internetovým volbám?
S lístkem na poštu
Deteritorizace voleb znamená, že místo odevzdání hlasu není vázáno na trvalé bydliště. Důvody, proč současný systém je nevyhovující, jsme již podrobně rozebírali, nicméně zopakujme, že rigidita současného systému v ČR může ovlivňovat volební účast např. u studentů či občanů v zahraničí. Cílem deteritorizace by měla být možnost odevzdání volebního hlasu kdekoliv na území ČR. Jednou z možností je využití kontaktních míst české státní správy (tzv. CzechPOINT).
Nápad zapojit státní podnik Česká pošta a městské úřady do hlasovacího procesu může některým jedincům znít jako notně sadomasochistický nápad. Ano, zejména pošta má problémy jak s lidským přístupem, tak se zvládnutím svých základních funkcí (třeba vydání doporučeného dopisu), ale při existenci 7 148 kontaktních míst české správy, nemůžeme tuto již vybudovanou a celkem fungující síť ignorovat.
Princip je celkem jednoduchý: na místě, kde zvládnou obstarat výpis z trestního rejstříku či potvrdit podpis, také mohou převzít váš hlas a doručit na předem uvedenou adresu. Ostatně podobně mohou volit obyvatelé Švédska nebo Estonska. Tento způsob není však bez otázek či rizik, na které se pokusím odpovědět níže.
Otázky a odpovědi
Jak by systém fungoval?
Volič by se identifikoval u pracovníka přepážky občanským průkazem, poté by pracovníkovi předal hlas ve třech obálkách[3]. Podobně jako u doporučeného psaní pracovník pošty či úřadu dopis převezme a vydá potvrzení. Zde voličova interakce s poštou/úřadem a volbami končí.
Co se děje s hlasem/dopisem dále?
Pošta dopis doručí na zvolený zastupitelský úřad (teď můžeme diskutovat zda zdarma, tzn. na náklady státu nebo na náklady hlasujícího). Zde je otevřena první obálka, z druhé jsou opsány identifikační údaje voliče a třetí obálka putuje do urny, do které poté normálně hlasují ostatní voliči v den voleb. Takto je zajištěna tajnost hlasování, jelikož pracovník úřadu pouze ví, že dotyčný hlasoval poštou, nikoliv koho volil.
Co když odvolím na poště a pak také půjdu hlasovat do volební místnosti?
Tak jako v systémech vzdáleného hlasování, i v tomto případě se používá institut předtermínu (advanced voting). To znamená, že voliči, kteří chtějí volit mimo svůj okrsek, musí využít předem stanovenou dobu (např. 14 dní) před vlastním konáním voleb, tj. hlasují v předstihu. Po odevzdání hlasu na poště či úřadu je jeho hlas započítán a informace se odesílá do domácího okrsku, kde by byl volič vyškrtnut z volebního seznamu, tj. volit již nemůže.
Stále ale mohu volit na více poštách či úřadech…
Ano, toto je slabé místo hlasování na CzechPOINTech. V určitých situacích se může stát, že by mohl občan hlasovat několikrát (třeba desetkrát). Nicméně by jeho konání bylo určitě odhaleno, jelikož v jeho domovské obci by se nahromadilo více hlasů na jedno jméno. V tomto případě by byl započítán pouze první (tj. první příchozí) hlas a ostatní stornovány.
Nebudou voliči skrze poštu pouze blokovat poštovní úřad ostatním občanům?
Musíme si uvědomit, že CzechPOINT nejsou pouze pošty, ale i městské úřady. Ano, ve volební období by musely zainteresované instituce vynaložit více lidských zdrojů. Na druhou stranu toto řešení by bylo jedním z nejméně nákladných variant vzdáleného hlasování v ČR. Pokud porovnáme náklady na zavedení internetových voleb (cca 200 000 000 Kč), je tato varianta prakticky zdarma. Navíc můžeme racionálně předpokládat, že tohoto způsobu využijí pouze některé skupiny voličů (např. studenti, lidé dojíždějící za prací apod.). V případě České pošty můžeme tuto iniciativu chápat jako pomoc státnímu podniku, který dlouhodobě ztrácí klasické zakázky a je nucen tyto propady nahrazovat prodejem jiného zboží. Jelikož počet celostátních a místních hlasování bude do budoucna stoupat (viz návrh zákona o obecném referendu), pošta by mohla fungovat jako jeden ze stálých zprostředkovatelů hlasování. Chtělo by se říci, že zabijeme dvě mouchy jednou ranou.
Nekoliduje tento návrh s existencí voličských průkazů?
Voličský průkaz je jediný nástroj, který českému občanovi dovoluje volit mimo jeho volební okrsek v parlamentních, prezidentských a evropských volbách.[4] Počet vydaných voličských průkazů rychle roste. Například v roce 2013 při prezidentských volbách na Praze 6 byl nárůst počtu vydaných průkazů mezi prvním a druhým kolem více jak dvojnásobný[5], což může ukazovat na zájem voličů hlasovat mimo svoje trvalé bydliště.
Voličský průkaz má však zásadní bezpečnostní chybu: jde pouze o ručně vyplněný papír (bez identifikačního čísla!!!), který lze velmi jednoduše zfalšovat či zkopírovat. Jelikož volič může využít jakýkoliv volební okrsek, dotyčný pracovník nemá šanci ověřit, zda dotyčný již nehlasoval jinde. Systém s využitím CzechPOINTů by tento alarmující nedostatek odstranil.
Co voliči v zahraničí?
Tuto metodu by bylo vhodné zkombinovat s korespondenčním hlasováním. Volič by v zahraničí mohl odevzdat svůj hlas prostřednictvím místních poštovních služeb, buď nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nebo svému příslušnému správnímu úřadu v ČR. Důležité je, aby korespondenční volby probíhali v dostatečném předstihu před řádnými, aby všechny hlasy měly dost času na doručení.
Proč rovnou nezavést korespondenční hlasování v celé ČR? CzechPOINTy můžeme vynechat úplně…
Ano, iniciativa všeobecných korespondenčních voleb (all-postal voting) je také z variant, které tento think-tank považuje za nejschůdnější řešení rigidity volebního prostředí v ČR. Tento způsob funguje např. ve švýcarském kantonu Ženeva, nebo v amerických státech Oregon, Washington či Colorado. V tomto případě jsou všichni voliči oprávnění k odevzdání hlasu použít poštu. Hlavním problémem u tohoto způsobu je otázka tajnosti hlasování a fenomén tzv. family votingu. Jelikož k úpravě hlasů dochází mimo volební místnost, může být ve specifických oblastech či sociálních skupinách porušeno právo jednotlivce na tajnou volbu, proto je systém všeobecných korespondenčních voleb považován za rizikový. Systém s využitím CzechPOINTů aktivně prověřuje identitu voliče (tj. toho, kdo odevzdává hlas), což snižuje pravděpodobnost, že by volič hlasoval pod nátlakem.
Shrnutí
Systém s využitím kontaktních míst české státní správy má mnoho pozitiv: 1) Jeho finanční náročnost při implementaci a při provozování je v porovnání s internetovými volbami velmi nízká, jelikož není potřeba budovat nové elektronické systémy či zřizovat nové organizace. 2) Systém je použitelný pro všechny věkové a sociální skupiny, jelikož u něho nehrozí tzv. efekt digitální propasti jako u internetových voleb. Hlasovat mohou jak mladí lidé, tak sociálně slabí či důchodci bez digitální gramotnosti. 3) Systém odbourá možné volební podvody, které dnes umožňuje systém voličských průkazů. 4) Jedná se o prozatímní a provizorní řešení akutního problému, jelikož s pokračující elektronizací státní správy očekáváme i zavedení plnohodnotných internetových voleb.
Zdroje
ČSÚ 2008 – Předseda ČSÚ a ministr vnitra podepsali memorandum o e-volbách. Tisková zpráva ČSÚ z 7. 4. 2008. [dokument online] (22. 8. 2015).
IEZH – Informace o elektronickém způsobu hlasování. Část 1. Dokument ministerstva vnitra. [dokument online] (11. 8. 2015).
KS 2010 – Koaliční smlouva o vytvoření koalice rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a boje proti korupci. [dokument online]. (23. 7. 2015).
[1] ministr vnitra za ODS v letech 2006-2009
[2] K implementaci internetových voleb v ČR bylo v minulosti vydáno několik dokumentů a memorand [např. IEZH, ČSÚ 2008]. Tématu se věnovala i koaliční smlouva mezi ODS, TOP 09 a VV z roku 2010: „Zahájíme přípravu projektu elektronických voleb tak, aby mohl být pilotně realizován ve volebním roce 2012 a plnohodnotně zaveden od voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2014. Termín: do 30.6.2012. (sic!)“ [KS 2010: 50] Na rozdíl od proklamací není projekt internetových voleb o mnoho dále. Česká republika v současnosti pracuje s modelem, který využívá již existujícího informačního systému datových schránek. Voliči, kteří by chtěli volit přes internet, využijí speciální anonymizovanou volební datovou schránku (VDS), kterou zašlou svůj hlas volební komisi. Podle časového plánu, jež dokument stanoví, by se pilotní projekt měl odehrát již v roce 2014 a ostrý provoz by měl nastoupit v roce 2016 při volbách do Senátu [IEZH]. Dodržení termínu ostrého spuštění je v současné době nereálné.
[3] Vnější přepravní obálka nese adresu zastupitelského úřadu závisejícím na trvalém pobytu, prostřední s identifikačními údaji voliče a třetí obsahující vlastní a již upravený hlasovací lístek.
[4] Teoreticky lze voličský průkaz využít i v komunálních a krajských volbách, ale jen pouze v rámci volebního obvodu, tj. na území obce v místních volbách a na území kraje při krajských volbách.
[5] 900 v 1. kole a 2000 v kole druhém [Deník 2013]
