Co je to e-democracy? (VIII.) Poučené porozumění – informovanost

Clift proklamuje jako základní princip možnost nahlédnutí do vládních informací elektronickou cestou. Pokud má informovanost přerůst v poučené porozumění, musí iniciativa pocházet od vládnoucích struktur.

Podobně argumentuje i Paulie Polad. Podle jeho dokumentu Online Consultation in GOL Countries [Poland 2001: 9] nestačí dát formální vládní svolení pro zpřístupnění informací, ale iniciativa musí pocházet od vlády (podobně jako u Clifta). Při zveřejňování dat je podle Polanda potřeba rozlišovat mezi pojmy přístup a dostupnost. Přístup znamená teoretickou možnost přístupu k vládním informacím – tedy pouze reálnou vládní proklamaci, jakýsi závazek. Důležitá je naopak dostupnost, kterou se rozumí míra překážek, které musí jedinec při získávání informací překonat. Míru dostupnosti informací podle Polanda charakterizuje několik aspektů:

1)   Rozpoznatelnost a lokalizovatelnost: Občanská společnost (veřejnost) musí vědět, jaké informace, od jakého orgánu jsou k dispozici a kde jsou umístěny.

2)   Dostupnost: Informace musí být uloženy ve standardních elektronických formátech a musí být přístupné prostřednictvím elektronického média nebo nosiče dat.

3)   Přehlednost: Veřejnost se nesmí ztrácet v množství nebo v složitosti informací. Vláda musí nabídnout takové mechanismy, které orientaci v informacích maximálně usnadňuje.

4)   Cenová dostupnost: Cena informací nesmí vytvářet censy nebo bariéry. Důležité je, aby informacemi mohla společnost disponovat jako celek.

5)   Spolehlivost: Veřejnost musí mít možnost spolehnout se na správnost, úplnost a pravost údajů.

6)   Srozumitelnost: Informace musí být co nejjasnější.

7)   Rovný přístup: Informace musí být přístupně co nejširší populaci, včetně hendikepovaných občanů.

Paulie Polad nastavuje podmínky komunikace vlády a veřejnosti. Iniciativa však musí pramenit ze strany volených zástupců (volení zástupci – občané), aby bylo zabráněno aktivizaci paralelních informačních kanálů založených na nových technologiích. Bez dobré dostupnosti k informacím, týkajících se činnosti a strategii vlády, se veřejnost může ocitnout v informační bublině. Pokud implikujeme informovanost splňující výše uvedené Polandovy požadavky do Dahlových podmínek, pak můžeme mluvit o základě pro účinnou participaci a kontrolu nad nastolováním agendy. Veřejná konzultace není možná bez správného poučeného porozumění – tedy solidní informovanosti občanů.

 Älvsjö a Norrmalm: informační systém v praxi

Za fungující webový informační systém v rámci požadavků Dahla a Polanda můžeme označit projekt městských částí Stockholmu Älvsjö a Norrmalm. FairField zahrnuje klasický informační portál běžného střihu, např. občanům je umožněno prohledat všechny formální dokumenty týkající se činnosti okresních výborů a tag „školství“ zastupuje všechny oficiální dokumenty včetně fáze zpracování, programového pořadí atd. Důležitou a podstatnou novinkou je systém „předplatného“. FairField dokáže zaregistrovanému předplatiteli selektovat pouze jím určený rozsah informací, o nějž se zajímá, a o kterých chce být spravován, což velmi zjednodušuje sledování informačního toku (informační kanál vláda – občan). Systém funguje v obou směrech. Občan má také možnosti podat svůj podmět pomocí kontaktního formuláře (občan – vláda). Jsou vytvořeny databáze všech oficiálních dokumentů včetně sledování jejich datové stopy uvnitř instituce. U vámi sledovaného dokumentu, oznámení nebo komerční smlouvy máte možnost nejen připomínkovat, ale také sledovat stupeň zpracování. Naprostá transparentnost systému tak naplňuje hledané požadavky o institucionalizovaném a fungujícím nástroji, který zaručí během rozumně stanovené doby veřejnosti (občanské společnosti) účinně získat informace o alternativách dalšího postupu. Myslím, že projekt vystihuje výše uvedený Polandův výrok. Informace jsou snadno rozpoznatelné a identifikovatelné (společná značka FairField), dostupné (webová aplikace), přehledné a srozumitelné (např. překlad je zajištěn translátorem).

Poučené porozumění je určeno všem občanům s volebním právem. Informovanost je hlavním předpokladem k tomu, aby občan mohl adekvátně a fundovaně rozhodnout. Mějme na paměti, že toto neplatí pouze při aktu voleb, ale v komplexním informačním vztahu občané – vlády. Informace o skutečnostech dotýkajících se občanů by měly být poskytovány tímto specifickým způsobem. Role nových technologií je daná jejich vlastnostmi.

Informační systémy založené na internetové síti mají onu požadovanou transparentnost, rozpoznatelnost a lokalizovatelnost, přehlednost, spolehlivost, srozumitelnost, plus nesmíme zapomínat na oblast tradičních médií, které v tomto případě mohou působit jako sekundární zdroj informací (avšak bez možnosti iniciativy informovaného). Oblastí, ve které tradiční média stále dominují, je dostupnost.

Bariéra dostupnosti se do budoucna může zmenšovat, jelikož se dá očekávat rozšíření internetového připojení, avšak její aktuální působení je potřeba brát na zřetel. Základní podmínkou informovanosti voličstva elektronickou cestou je mimo výše uvedených přístup k internetu pro celou dospělou populaci. Po splnění hlavní podmínky musí mít informace výše uvedené vlastnosti, abychom mohli mluvit o plně informovaném (poučeném) porozumění.

Projekt FairField je ukázkou poučeného porozumění, založeném na transparentnosti, iniciován vládou (místním zastupitelstvem) a splňuje podmínky Paulieho Polanda. V této části můžeme říci, že nové technologie spojené s e-democracy opravdu mohou dopomoci k lepšímu prosazování demokratické podmínky Roberta Dahla o poučeném porozumění tím, že institucionalizací informačního systému zlepší komunikaci mezi vládou a občany a naopak.