Prezidentské volby v Rwandě: vítěz je téměř jistý

Ve dnech 3. a 4. srpna 2017 se uskuteční prezidentské volby ve Rwandské republice. První den budou volit Rwanďané v zahraničí a druhý den na území Rwandy. Tyto volby jsou výjimečné, jelikož se bude volit prezident v souladu se změnami ústavy schválenými v referendu z 17. prosince 2015.

Rwanďané odhlasovali změny ústavy přesvědčivou většinou 98,3 % a ty vstoupily v platnost 26. prosince 2015, a to i přes kritiku opozice [1] a zahraničních donorů. Díky tomu může pokračovat vláda v čele s prezidentem Paulem Kagamem a jeho Rwandskou vlasteneckou frontou, která se u moci drží již více než 20 let.

Co obnáší odhlasované ústavní změny?

Zaprvé zkrácení výkonu funkce prezidenta ze 7 let na 5 let od roku 2024. Zadruhé zachování limitu dvou volebních období pro výkon funkce prezidenta. [2] Tyto změny jsou v souladu s ústavní praxí ve většině demokratických států. Předmětem kritiky však je přizpůsobení těchto změn současnému prezidentovi a jeho koalici Rwandské vlastenecké fronty. Reforma je ošetřena „provizorními ustanoveními“ [3] ústavy, schválenými také v referendu: „Prezident republiky, zastávající úřad v době vstupu v účinnost revidované Ústavy, pokračuje ve výkonu období svého úřadu, pro které byl zvolen.” Třetí paragraf tohoto článku stanoví, že “ustanovení článku 101 této Ústavy nabydou účinnosti po sedmi letech.

To znamená, že pro Paula Kagameho platí výjimka a může se ucházet o další (v pořadí již třetí) volební období v srpnu. Vzhledem k vysoké podpoře rwandských voličů tedy s největší pravděpodobností bude znovu zvolen na další sedmileté období, tj. do roku 2024. Aby toho nebylo málo, v souladu s novou ústavou se ve volbách v roce 2024 může ucházet o znovuzvolení na další dvě pětiletá období a být tak ve funkci až do roku 2034, kdy završí 40 let u moci.

Prezidentští kandidáti

Paul Kagame je Rwanďany hodnocen pozitivně. Jako vůdce Rwandské vlastenecké fronty (Front patriotique rwandais, FPR) v červenci 1994 dobyl hlavního města Kigali a tím ukončil tragickou genocidu Tutsijů. Navíc je mu přičítána a ekonomická a sociální obnova země.  Bohužel se v jeho politickém stylu politického začínají projevovat „tradiční“ sklony vůdců, kteří jsou v čele státu dlouho a se pokládají za základ politické a sociální stability v zemi. Autoritativní přístup, neochota poslouchat kritické hlasy a také minimalizace prostoru pro přípravu svých nástupců mohou postupně negovat jeho pozitivní přínos pro rozvoj Rwandy.

V nadcházejících prezidentských volbách má Kagama pouze dva soupeře, kteří jsou bez výraznějších šancí ke zvolení do čela státu. Jsou jimi:

  • Frank Habineza, čtyřicetiletý kandidát a vůdce Demokratické zelené strany, která se především prezentuje snahou o řešení problémů zemědělství, soběstačnosti ve výrobě potravin a vlastnictví půdy, kdy řada drobných zemědělců jsou oběťmi specializace na exportní zemědělské plodiny (zelenina, květiny).
  • Philippe Mpazimana, čtyřiceti sedmiletý nezávislý kandidát, bývalý novinář a učitel, dlouho žijící ve Francii, chce transformovat Rwandu ve stát, kde budou plně uplatňována demokratická práva občanů a také respektována rwandská kultura a tradice.

Očekává se, že Paul Kagame, kterému bude letos v říjnu šedesát let, může získat okolo 90 % hlasů (v prezidentských volbách 2003 získal 95,1 % a v roce 2010 93,08 % hlasů).

Svým zvolením se Kagame zařadí na 11. příčku nejdéle vládnoucích politiků v Africe. Optimisté očekávají, že může být garantem stability a hrází vnitřních konfliktů. Méně optimističtí pozorovatelé zase upozorňují na negaci politické plurality, čímž se Kagame může stát příčinou nových vnitropolitických a regionálních konfliktů.

Ještě jedna důležitá úloha možná čeká na Paula Kagameho, a to předsednictví Africké unie v roce 2018. Uvidíme, zda se jeho jméno stane synonymem fungující africké politické, ekonomické a sociální spolupráce, nebo rwandský model řízení hospodářství může bude odsouzen k nezdaru.

Pozn. redakce: Autorem příspěvku je zahraniční spolupracovník e-politics.cz

[1] Oficiálně byla proti jen Demokratická zelená strana (Parti vert démocratique du Rwanda, DGPR).

[2] Nové znění článku 101 ústavy je následující: „Prezident republiky je volen na pětileté (5) období. On nebo ona může být znovu zvolen/zvolena jednou.” Původní znění podle ústavy z 26. května 2003 stanovilo v článku 101: „Prezident republiky je volen na sedmileté období obnovitelné pouze jednou. Za žádných okolností nesmí osoba vykonávat úřad prezidenta vice než dvě období“.

[3] Článek 172 v kapitole XI o provizorních ustanoveních Ústavy.

Comments

comments

Powered by Facebook Comments

Příspěvek byl publikován v rubrice Afrika, genocida, prezidentské volby, Rwanda, volby, volby 2017, východní Afrika. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.