Neúspěchy internetového hlasování (3): Německo

dig-Wahlcomputer-Nedap-ESD2

Rozhodnutí nizozemské vlády odstoupit od systému využívající DRE kiosky ovlivnilo i projekt internetových voleb ve Spolkové republice Německo. První nasazení elektronických volebních přístrojů zde proběhlo v roce 1999 při volbách do Evropského parlamentu a následně ve volbách do Spolkového sněmu v roce 2002. Spolková vláda v roce 2003 zakoupila zhruba 2000 přístrojů značky Nedap (model ESD1 a ESD2)  pro národní volby do Bundestagu v roce 2005, ve kterých touto metodou odhlasovaly přibližně 2 miliony německých voličů.

Zlom nastal poté, co aktivisté v Nizozemí odhalili slabé stránky zařízení. Např. město Chotěbuz odmítlo odkoupit již zapůjčené přístroje firmy Nedap a přístroje vyřadilo z možných hlasovacích technik v rámci místních voleb, které se konaly 22. října 2006 [Kleinz 2006]. Ústavní stížností na návrh německé aktivistické (hackerské) organizace Chaos Computer Club se zabýval Spolkový ústavní soud, který v březnu 2009 označil přístroje použité ve spolkových volbách v roce 2005 za nedostatečně zabezpečené proti manipulacím a neumožňující z hlediska běžného voliče kontrolu správnosti [Bundesverfassungsgericht 2009].

Toto právo bylo zásadním způsobem porušeno v důsledku nemožnosti voliče zkontrolovat v průběhu odevzdávání svého hlasu, zda počítačový přístroj zaznamenal správně voličem označený výběr kandidáta. Dle názoru soudců Spolkového ústavního soudu musí být zachována každému voliči možnost zkontrolovat správnost svého elektronicky vytvořeného a odevzdávaného hlasu, aniž by k tomu musel mít speciální programátorské vědomosti.

Podle stanoviska Spolkového ústavního soudu tím sice není znemožněno další používání volebních počítačů, tyto přístroje však musí být technicky a programově lépe vybaveny a musí projít předepsaným schvalovacím řízením. Volby do Spolkového sněmu v roce 2009 se proto uskutečnily tradičním způsobem, tj. pomocí hlasovacích lístků [Sokol 2014: 149]. Další pilotní projekty s využitím DRE kiosků nejsou v SRN plánovány.

 

Zdroje

Bundesverfassungsgericht. Rozsudek 2. senátu Německého ústavního soudu ze dne 3. 3. 2009, sp. zn. 2 BvC 3/07, 2 BvC 4/07.

Kleinz, T. (2006): „Misstrauen gegen Wahlgeräte: Wahleinspruch in Cottbus.“ Heise.de publik. 8. 11. 2006. link [online]

Sokol, P. (2014): „Nizozemsko: Od červené tužky k počítačům a zase zpátky.“ In: Brunclík, M., Novák, M. et al.: Internetové volby. Budoucnost, nebo slepá ulička demokracie? Praha: Sociologické nakladatelství.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Poznámky pozorovatele k „elektronickým“ všeobecným volbá...
Po tři dny (27. – 29. března 2013) projednával Nejvyšší soud Keňské republiky dvě podané stížnosti na neregulérnost průb...
KOMENTÁŘ: K čemu byla referenda na Praze 10?
V minulých dnech a týdnech proběhla na Praze 10 celkem 3 referenda týkající se otázek hazardu, stavby nové radnice, rekonstruk...
Jak snadno dostat stranu do parlamentu
V poslední době se rozhořela debata o spravedlivosti českého volebního systému. Hlavně malým stranám vadí disproporce, kdy dos...
Elektronické hlasování v Novém Brunšviku neprošlo
Připravovaná volební reforma v této pobřežní kanadské provincii měla přinést hlasování přes internet. Celý projekt pod názvem ...
4 vážné problémy českých komunálních voleb
Od posledních místních voleb uplynul měsíc. Již opadla záplava novinových rozborů a komentářů a odborníci zase získávají zpět ...
Občanská válka v Jižním Súdánu: příčiny a důsledky (závě...
Až po osmi měsících od podepsání mírové dohody ARCISS došlo k vytvoření přechodné vlády.  K 7. lednu 2016 se soupeřící strany ...