e-politics.cz

Korespondenční hlasování: na volební frontě klid

Když jsme se před 3 lety věnovali tématu korespondenčních voleb, situace okolo návrhu Marka Ženíška vypadala nadějně. V tuto chvíli můžeme pouze konstatovat, že zaslání hlasu poštou je po více jak 1000 dnech stále stejně vzdálené, což samo o sobě vypovídá o akceschopnosti českého státu. Avšak v poslední době téma zvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který v pořadu Otázky Václava Moravce řekl: „Zavedení korespondenční volby by bylo fér vůči lidem, kteří nás reprezentují v zahraničí, především vědci a další lidé, kteří mají někdy potíže cestovat stovky kilometrů kvůli volbám.“

Souhlasíme s Pavlem Bělobrádkem, že stát, který při volbách nedokáže poskytnout takové podmínky, aby mohli bez problémů a bez zbytečné byrokracie hlasovat i občané, kteří se nacházejí mimo svůj volební okrsek, je prototypem cynické bestie. Takový stát vlastně říká: „Plať daně, ale vol si jen doma.“ Dnes se však místo hořekování nad nesmyslným omezováním základního demokratického práva ze strany ČR budeme zabývat otázkou, jak by dopadly volby do poslanecké sněmovny v roce 2017, kdyby se jich mohli zúčastnit všichni voliči, kteří se pohybovali vně České republiky.

Kdo volil ze zahraničí?

Určit, jak by potenciálně dopadly volby, je poměrně složité. K dispozici máme celkové volební výsledky, výsledky hlasování od osob v zahraničí, průzkumy, kolik lidí by bylo ochotno volit pomocí pošty a odhady počtu občanů ČR, kteří byli mimo ČR v době konání parlamentních voleb. Ostatní parametry budeme muset simulovat.

Jelikož neznáme konkrétní parametry korespondenční volby, musíme si určit svoje. Předpokládejme, že ČR se svým postojem k novinkám nebude preferovat variantu all-postal-voting, tj. že korespondenčně budou moci volit jen osoby mimo ČR.

Minulých voleb se na zahraničních zastupitelských úřadech zúčastnilo 10 524 hlasujících ze 14 990 oprávněných voličů (tj. 70,23% účast), kteří byli vedeni ve zvláštních seznamech. Vidíme, že volební účast byla u expatů daleko vyšší než u tuzemců (5 094 633 hlasujících z 8 374 501 oprávněných voličů, tj. 60,84 %). Důvodem může být to, že volič v zahraničí se musí aktivně nechat zapsat do speciálního seznamu voličů či mít volební průkaz, což samo o sobě vylučuje apatické voliče.

I samotná distribuce hlasů ze zahraničí byla diametrálně odlišná než konečné výsledky za celou ČR. Výsledky ukazuje tabulka níže:

V zahraničí voliči jednoznačně preferovali TOP 09, pak ČPS a ODS. V kolonce +/- vidíme, o kolik se výsledek v zahraničí lišil od konečného výsledku za celé volby. Největší negativní dysbalanci vidíme u ANO a KSČM, pozitivní u TOP 09 a ČPS.

Pokus

V tuto chvíli nám dovolte trochu fabulace. Pokusíme se přepočítat výsledky voleb za předpokladu, při kterém stát v roce 2017 již umožňoval korespondenční volby a v zahraničí tudíž volilo více osob. Odhady hovoří o tom, že v zahraničí se během voleb pohybovalo zhruba 250 000 občanů. Z tohoto objemu předpokládejme, že se voleb z takových lidí zúčastní 70,23 %, tj. stejný poměr voličů, jako se ze zahraničí opravdu zúčastnil. Zkrátka ze zahraničí by korespondenčně volilo 175 575 občanů.

Velkou neznámou je distribuce hlasů. Lze předpokládat, že při větším vzorku populace a při uvolnění nároků by byla distribuce hlasů konkrétním stranám trochu jiná a měla by tendenci se do určité míry přiblížit distribuci hlasů v celorepublikovém měřítku. Proto pro provedení simulace snížíme dysbalanci o polovinu. Výsledky ze zahraničí by tak byly následující: při volební účasti 70,23 % voliči udělili celkem 175575 hlasů. Některé hlasy propadly, jelikož byly určeny subjektům, které nepostoupily do skrutinia. Tudíž pouze 157 842 hlasů voliči přidělili 9 stranám v parlamentu. Celá tabulka by vypadala takto:

A jakpak by dopadly přepočty na mandáty, když by voliči v zahraničí volili tímto způsobem? Vzhledem k tomu, že hlasy se v roce 2017 přičítaly ke středočeské kandidátce, počty přidělených mandátů by se příliš neproměnily (viz graf níže).

 

I přes znatelnou podporu ze zahraničí by efekt byl pouze takový, že by ANO jedeno křeslo ztratilo ve prospěch KDU-ČSL. Ostatní strany by zůstaly na svém.

 Shrnutí

Tento model předpokládá, že hlasy se budou přičítat jako doposud, tj. k jednomu vylosovanému kraji. Pokud bude korespondenční volba umožněna všem voličům pobývajícím v zahraničí, a to i těm, kteří jsou mimo ČR na krátkou dobu, počty hlasujících se mohou zvednout zhruba o cca 5 %. Samozřejmě bude záležet na nastavení korespondenční volby.

Nejlepší a nejméně náročný způsob by byl, kdyby volič do cca 14 dnů před volbami oznámil svému obecnímu úřadu, že volbu vykoná ze zahraničí. Uvedl by svoji adresu, kam má dorazit volební balíček obsahující hlasovací lístky, 3 obálky a čestné prohlášení. Do první by volič vložil svůj hlas, tu by vložil do druhé obálky, ke které by přidal čestné prohlášení, že hlasoval sám a bez nátlaku. Následně by druhou obálku zalepil do 3. poštovní, na které by již byla předtištěná adresa úřadu, kam má dopis dojít. Všem, kteří by se přihlásili ke korespondenční volbě v zahraničí, by poté již nebylo umožněno hlasovat v řádném termínu voleb.

O tom, kdo by nesl náklady za poštovné apod., se dá diskutovat. Ale můžeme si vzít příklad ze Ženevy, kde po odpuštění poplatků za poštu (tzv. vote timbre) vedlo k nárůstu počtu voličů, kteří hlasovali poštou. Když to jde ve Švýcarsku, proč ne u nás?

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Co je to e-democracy? (III.) Syntéza
Robert Dahl a podmínky demokracie Dahl svoji knihu psal na obranu demokracie (zejména jejího zastupitelského modelu) před její...
Jak snadno dostat stranu do parlamentu
V poslední době se rozhořela debata o spravedlivosti českého volebního systému. Hlavně malým stranám vadí disproporce, kdy dos...
Elektronické volby v Brazílii
Moderní formy hlasování představují nové způsoby, jakými mohou občané volit kandidáty do veřejných funkcí [Reterová 2008: 10-1...
KOMENTÁŘ: K čemu byla referenda na Praze 10?
V minulých dnech a týdnech proběhla na Praze 10 celkem 3 referenda týkající se otázek hazardu, stavby nové radnice, rekonstruk...
Kuberových 10 procent
Předseda senátu Jaroslav Kubera se v rozhovoru pro Lidové noviny vyslovil pro 10% uzavírací klauzuli v parlamentních volbách. ...
AKTUÁLNĚ: Keňský nejvyšší soud zrušil výsledky prezident...
Vítěztsví Uhuru Kenyatty neplatí. Dnes, 1. září, Nejvyšší soud zrušil výsledky prezidentských voleb, čímž vyhověl stížnosti ne...