e-politics.cz

Krajské volby: nepopulární, ale spravedlivé

Na začátku října proběhnou již v pořadí 6. volby do krajů. Jako všechny volby druhého řádu jsou tematicky ovlivňovány celostátními tématy. Letos bude dominovat COVID a z něho vyplývajícími rozpory mezi vládou a opozicí. Kraje a jejich problémy tak znova zůstanou ve stínu celostátní politiky. To se ale pak nesmíme divit, že tyto volby dlouhodobě trpí nízkou volební účastí. Dnes se podíváme na krajské volby trochu s odstupem a ukážeme, proč jsou jedny z nejspravedlivějších, i když mnoho voličů nelákají.

Kraje moc netáhnou

Krajské volby jsou opomínané dlouhodobě. V jejich popularitě, nebo vyššímu mediálnímu zájmu paradoxně trochu pomohla změna rotace jednotlivých voleb. Po pádu Nečasovy vlády byly parlamentní volby přesunuty z června na říjen, a to tak, že od roku 2013 se konají přesně rok po těch krajských (2013 a 2017, znovu 2021). Krajské volby se tak více méně náhodou staly pomyslným posledním testem vládní koalice před parlamentními volbami. Takto to podávají zejm. novináři, a jak to už u novinářských zkratek bývá, vše je tak trochu jinak. Krajské volby mají zcela jinou volební účast a tudíž skladbu elektorátu, absentuje velmi důležitá Praha a jejich volební systém má mnohem poměrnější účinky, než bychom čekali.

Nejprve pár poznámek k volební účasti. Z 6 voleb, se kterými se občan České republiky může setkat, jsou ty krajské na okraji zájmu. S průměrnou 35% účastí jsou sice oblíbenější než evropské (25,87 %) a senátní volby (29,4 %), ale vyšší volební účast mají i volby do zastupitelstev obcí (46,42 %). Navíc volebnímu A-teamu nesahají ani po kotníky, jelikož v parlamentních volbách přišlo od roku 2000 v průměru 61,08 % voličů a k těm prezidentským ještě o trochu více (62,24 %). Kraje prostě za svoji 20letou existenci nedokázaly přesvědčit dostatek občanů, na co jsou vlastně dobré. Podobně jako senát.

Ignorace krajských voleb se ale liší kraj od kraje. Například na Vysočině lidi docela chodí, jelikož v dosud proběhlých 5 volbách v průměru přišlo 38,19 % voličů, nejvíce na kraje dlabou v Ústeckém (31,07 %) a Karlovarském kraji (30,05 %; viz tabulka níže).

Tabulka teoreticky může napovědět, jaké strany budou mít s nízkou účastí problém. Při nižší volební účasti se přirozeně proměňuje skladba elektorátu. Doma zůstávají apatičtější a méně přesvědčení voliči, kteří jinak během parlamentních voleb k urnám přijdou. Není náhodou, že v zanedbaných krajích typu Ústeckého, Karlovarského či Moravskoslezského je volební účast o několik procent nižší než v ostatních. To by méně zvídavé analytiky mohlo vést k závěru, že tratit na nižší volební účasti budou hlavně strany s volebními baštami v těchto obvodech, tedy ANO (všechny 3 kraje), KSČM (hl. Ústecký) a SPD (zejm. Ústecký a Karlovarský).

Jenže takto jednoduché to zase není. Rozdíly ve volební účasti v jednotlivých krajích nerostou stejnou rychlostí jako volební účast samotná. Vztah se zdá korelativní, ale nelineární. To znamená, že při dvojnásobné volební účasti nelze očekávat dvojnásobný rozdíl mezi nejlepším a nejhorším krajem. Elektorát se proměňuje, ale nikoliv takto předvídatelně. Navíc taková úvaha zcela opomíjí nejdůležitější okolnost krajských voleb – vyloučení Prahy.

Praha je kraj i město zároveň, ale dle zákonů více město, a tak se jí krajské volby netýkají. To je zásadní. Necelý milion oprávněných voličů, z kterého zhruba 70 % chodí pravidelně k volbám, je z nynějšího klání vyloučeno. Naopak tedy budou logicky tratit ty strany, které mají své voličstvo v Praze, a to zejm. TOP 09 a Piráti. Rozdílná volební účast tak má mnohem nižší vliv na konečný výsledek než volby bez Prahy.

Zatracené průzkumy

Problémem jsou samozřejmě i to, jaké dostává potenciální volič informace o rozložení preferencí a pravděpodobnosti, že se ta ona strana má šanci dostat do krajského zastupitelstva. Předvolební průzkumy, které můžeme vidět pravidelně v médiích, jsou ale kalibrovány na volební účast okolo 60 %. Navíc jejich konstrukce nedokáže dobře reagovat na silné regionální lídry a případné koalice, které strany uzavírají v různých krajích s různými subjekty. To všechno ztěžuje předpověď toho, jak volby vůbec dopadnou.

Problém tak budou mít hlavně strany okolo 5 % (TOP 09, STAN a KDU-ČSL), které mohou kvůli průzkumům vypadat jako ztracený hlas. To, co však potenciální volič vůbec netuší, je, že 5 % se tentokrát počítá v každém kraji zvlášť (nikoliv dohromady za celou ČR jako v parlamentních volbách), tudíž mají šanci i ti, kteří se plácají okolo 5 %, či je průzkumy vůbec nezmiňují, jelikož jsou jen regionálním uskupením.

Hodně mandátů, spravedlivý systém

Vliv na počet získaných mandátů nakonec bude mít krom volební účasti, skladby elektorátu a rozložení volební podpory také samotný volební systém. V krajských volbách totiž máme vlastně 13 velkých obvodů, ve kterém se rozděluje poměrně hodně mandátů (45-65 v zavilosti na velikost kraje). Jak už jsem řekl, uzavírací klauzule je počítána v daném obvodě, a nikoliv za celou ČR (to by ani nedávalo smysl), tudíž laťka je postavena opravdu nízko. Výhodu budou míz přirozeně ty strany, které mají svoji volební podporu dobře rozloženou. Silná bašta v jednom kraji zajistí pár mandátů, v celkovém úhrnu bude nakonec paběrkovat.

Kombinace velmi velkých obvodů, nízkého přirozeného prahu a 5procentní uzavírací klauzule v každém obvodu tak z krajských voleb dělá jedny z nejpoměrnějších a nejspravedlivějších voleb v ČR. Pak je zcela jedno, že pro tyto volby se používá upravený D’Hondt s tzv. Koudelkovým dělitelem, tedy řada čísel 1,42; 2; 3; 4; 5 atd., který má teoreticky pomáhat silnějším stranám.

Jak volby skutečně dopadnou, uvidíme tuto sobotu. Zajímavé bude sledovat změny volební účasti v jednotlivých okrscích, čímž budeme moci potvrdit či vyvrátit očekávání, že strach z nákazy donutí část voličů, kteří se voleb účastnili v roce 2016, aby zůstali doma. To je ale na další analýzu.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Svoboda slova v době válečné
Válka na Ukrajině odhaluje mnohé v naší společnosti i v nás samých. Krizové situace jsou velkou zkouškou pro naše odhodlání br...
Historické hlasovací techniky (1): sčítací stroj
Nový miniseriál se zaměří na technologie, které se v minulosti používaly k volbám. Někdy jde o opravdu o netradiční postupy, k...
Malá analýza předvolebních slibů v Keni
Volby v srpnu 2017 se blíží a při pohledu na volební manifesty člověka napadá, že mezi sliby obou hlavních uskupení, Jubilee p...
Má Donald Trump s korespondenčním hlasováním pravdu?
Americký prezident se kontroverze rozhodně nebojí. Na konci května Trumpův PR team vydal sérii tweetů, ve kterých kritizuje ma...
Moderní (alternativní) typy hlasování
Se zpochybňováním výsledků voleb politickými stranami či samotnými kandidáty se setkáváme prakticky ve všech zemích, které upl...
Jak zvýšit volební účast v České republice? II.
V minulém článku jsme se zabývali těmi příjemnějšími způsoby, jakými může stát ovlivnit účast občanů ve volbách prvního a druh...