Jihosúdánské republice (Republic of South Sudan) v posledních letech hrozí naprostý rozvrat. Nejmladší stát světa vznikl v roce 2011 jako důsledek vnitrostátních bojů na území původního „velkého“ Súdánu a do vínku dostal vleklé problémy. Jde o etnické nepokoje, vojenské provokace ze strany Súdánu, spory o příjmy z těžby a přepravy ropy, teritoriální střety, absenci elementární bezpečnosti, ochrany života a majetků občanů, fenomén vnitřního vyhnanství a masovou emigraci obyvatel do utečeneckých táborů v sousedních státech.
Trocha čísel
Území větší než Španělsko dle odhadů obývá 12 milionů obyvatel, které se dělí až na 200 svébytných etnik. Nejpočetnější kmeny tvoří nilsko-saharské skupiny Dinka (40 % obyvatel) a Nuer (20 %). Hlavní městem je Juba. Z hlediska náboženského vyznání tvoří většinu křesťané (cca 60 %), dále jsou zastoupena animistická náboženství (33 %) a islám (6 %). HDP na obyvatele činí asi 1 115 USD, což je méně než v případě Afghánistánu. Dle ústavy (2011) je ve vládních úřadech a na všech stupních škol užívána angličtina.
Historické ohlednutí
Severní část Súdánu (Núbie) byla od 7. století n. l. arabizována a islamizována. Jižní Súdán byl pravděpodobně osídlen kočovnými kmeny pastevců. V letech 1820–1821 dobyla severní část země osmanská vojska, přičemž jižní Súdán zůstal rozdroben a stal se arénou pro lovce otroků. Z východní Afriky (území dnešní Keni) pronikali britští misionáři a evangelizovali místní obyvatelstvo. V roce 1898 byl autokrat Muhammad ibn Abdulláh poražen anglo-egyptskými jednotkami pod velením lorda Kitchenera. Kondominium zachovalo rozdělení země na severní (dnešní Súdán) a jižní část (dnešní Jižní Súdán), přičemž ekonomický rozvoj se soustředil hlavně na sever země. V roce 1946 Britové zavedli společnou vládu pro obě části.
Nezávislost Súdánu byla vyhlášena 1. ledna 1956. Bez ohledu na charakter vlád, kdy se střídaly vlády civilní a vojenské, umírněné a konzervativní, zemi po celou dobu paralyzovaly hospodářské problémy, nepokoje a etnické konflikty. Súdán byl vládnoucí elitou pojímán převážně jako arabský muslimský stát, sílila islamizační politika a zavádění islámského práva. Režim byl podporován dodávkami zbraní ze Sovětského svazu, Číny, Egypta i USA. V roce 1997 uvalily USA na Súdán prezidenta Umara al-Bašíra ekonomické sankce. V roce 2003 vypukl krvavý vnitrostátní konflikt v západní části země (Darfúr), který trvá dodnes. V současnosti dochází k náznakům porozumění mezi USA a Súdánem. Al-Bašír, ač v roce 2009 předvolán před Mezinárodní soudní tribunál, aby se zpovídal z vnitrostátní genocidy proti nearabskému obyvatelstvu v Darfúru, byl v září 2016 překvapivě oceněn administrativou B. Obamy za spolupráci v boji proti Islámskému státu.
O snahách sebeurčení súdánského jihu zase příště.
Autorem příspěvku je zahraniční spolupracovník e-politics.