Občanská válka v Jižním Súdánu: příčiny a důsledky (závěrečná 5. část)

20131223_southsudanLARGEAž po osmi měsících od podepsání mírové dohody ARCISS došlo k vytvoření přechodné vlády.  K 7. lednu 2016 se soupeřící strany dohodly na rozdělení vládních křesel a týž měsíc se začaly scházet vyjednávací týmy obou stran. 11. února 2016 prezident S. Kiir  prezidentským dekretem 60/2016 jmenoval R. Machara do funkce prvního viceprezidenta a následně byla jmenována vláda o obrovském počtu osob.[1]

Po jmenování vlády se situace v zemi se neuklidnila (v únoru 2016 došlo k úmrtím v táboře Malakal a zabití lékařů z organizace Lékaři bez hranic, v březnu k útoku na misi OSN, v dubnu ke vpádu a vraždění v Etiopii v oblasti Gambelly, v květnu k zastřelení slovenské misionářky). Od 7. července se bojovalo v Jubě. Jen o den později došlo ke střetu prezidentské gardy a ochranky viceprezidenta Machara a usmrcení desítek osob. Machar utekl do Kinshasy (Demokratická republika Kongo) a posléze do Chartúmu (Súdán). V srpnu přijala RB OSN rezoluci o navýšení počtu mírových sil UNMISS z původních 13 000 vojáků na 17 000. Mise by měla být tvořena příslušníky armád afrických států s financováním ze strany USA.

Krvavé vyhlídky

Hlavní překážkou stabilizace může být to, že obě soupeřící strany byly schopny obnovit své vojenské arzenály. Mohou tak konflikt protahovat a eskalovat s předvídatelným výsledkem: kompletní dezintegrace Jižního Súdánu a destabilizace celého regionu.

Region východní Afriky se potýká s vyostřením vnitropolitické situace v několika zemích současně: v Demokratické republice Kongo a Středoafrické republice. Přes pokračující vojenské operace v Somálsku se rýsuje nový konflikt, jelikož neshody mezi dvěma křídly somálské vládnoucí strany hrozí přerůst v novou občanskou válku.

Vývoj v Jižním Súdánu znepokojuje nejen sousední země (např. ohrožení ekonomických zájmů a investic keňského soukromého sektoru), ale i významné investory a odběratele súdánských surovin, především Čínu. Sestup Jižního Súdánu do kolotoče násilí, bídy a utrpení je navíc smutnou ranou pro původně zamýšlené rozšíření Východoafrického společenství.[2] Konec občanské války v Jižním Súdánu je v tuto chvíli v nedohlednu.

Konec seriálu. Děkujeme za pozornost.

Pozn. redakce: Autorem článku je zahraniční spolupracovník e-politics.cz.


[1] Vládu tvoří prezident, první viceprezident, viceprezident, 30 ministrů a 8 náměstků ministrů, Národní zákonodárné shromáždění má nově mít 400 poslanců.

[2] Mezinárodní projekt afrických států pro ekonomickou a politickou spolupráci. Dosavadní členové: Keňa, Tanzanie, Uganda, Burundi a Rwanda.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Občanská válka v Jižním Súdánu: příčiny a důsledky (2. č...
Snahy o sebeurčení Jižního Súdánu sahají až do roku 1955, kdy vypukla vzpoura jižanských armádních důstojníků, vedoucí k první...
Neúspěchy internetového hlasování (8): Keňa
Elektronizace voleb měla být demonstrací technické vyspělosti tohoto východoafrického státu. V Keni je nutno se k výkonu voleb...
Jižní Súdán – sestup do propasti násilí, bídy a utrpení
Ani po sedmi měsících od podepsání mírové dohody ARCISS (26. 8. 2015) nedošlo v Jižním Súdánu k vytvoření stabilní přechodné v...
AKTUÁLNĚ: Keňský nejvyšší soud zrušil výsledky prezident...
Vítěztsví Uhuru Kenyatty neplatí. Dnes, 1. září, Nejvyšší soud zrušil výsledky prezidentských voleb, čímž vyhověl stížnosti ne...
Jižní Súdán po uzavření mírových dohod
Podepsání ARCISS, ustavení přechodné vlády Jednání znepřátelených jihosúdánských frakcí při zprostředkovatelské misi IGAD – PL...
Největší volební podvod v dějinách
Sedmnáctý prezident Libérie Charles Dunbar Burgess King (na fotografii třetí zprava) je považován za největšího podvodníka v d...