Předseda senátu Jaroslav Kubera se v rozhovoru pro Lidové noviny vyslovil pro 10% uzavírací klauzuli v parlamentních volbách. S humorem sobě vlastním nápad glosoval takto: „Vím, jak by mohla ODS vyhrát – kdybychom zvýšili hranici pro vstup do sněmovny z pěti na deset procent. Už jsem to navrhoval.“ Naše redakce se rozhodla analyzovat dopady, které by tato úprava přinesla.
Proč zrovna 10 %?
Návrh je poměrně radikální, a to i v celosvětovém srovnání. Krom Turecka a rozvojových zemí žádný stát neuplatňuje tato vysokou uzavírací klauzuli. Navíc Turecko je za 10% hranici kritizováno, jelikož je namířena proti Kurdům a jiným netureckým etnikům. Průměrná volební klauzule v Evropě se pohybuje 3-5 % s tím, že některé státy požadují po koalicích vyšší zisk hlasů (ČR, Maďarsko, Itálie atd.). Nejvyšší uzavírací klauzuli v Evropě má Lichtenštejnsko (8 %), v Asii je po Turecku rekordmanem Kazachstán (7 %). Nejnižší uzavírací klauzulí v Evropě disponuje Nizozemí, a to pouhými 0,67 %.
Výhody
Ačkoliv je jasné, že dvojnásobné zvýšení uzavírací klauzule by narušilo dosavadní podobu české politické soutěže, z politologického hlediska lze v Kuberově návrhu nalézt několik pozitiv:
- Zvýšení uzavírací klauzule z 5 na 10 % by mělo pozitivní dopad na proces formování vlády, jelikož by bylo v poslanecké sněmovně méně subjektů, kde složení vlády by bylo potřeba max. 2 strany (v některých případech by stačila jedna).
- Méně rozdrobená poslanecká sněmovna by znamenala více prostoru pro dialog a konsenzus, což by usnadnilo práci vlády i opozice.
- V ČR neexistují silné minority, které by měly být reprezentovány v poslanecké sněmovně, tudíž je třeba hledat akceschopnější model před tím, že budeme úpěnlivě trvat na široké reprezentaci.
- V některých volebních obvodech jako Karlovarský či Liberecký kraj se přirozená uzavírací klauzule pohybuje okolo 10 %[1] již dnes. Zavedením vysoké uzavírací klauzule pro celou ČR by se vyrovnaly pravidla hry ve všech 14 obvodech.
Nevýhody
Negativa bohužel převažují nad pozitivy:
- Vysoká volební klauzule obecně nahrává silným stranám a konzervuje stranický systém. Z takové úpravy by profitovalo hlavně hnutí ANO, poté ODS a částečně Piráti a SPD. Ostatním parlamentním stranám by v ruce zůstal Černý Petr.
- Slabší reprezentace minoritních názorů v poslanecké sněmovně (např. Romů či katolíků). Otázka je, nakolik jsou minoritní názory v PS zastoupeny při stávajícím systému.
- Vyšší volební klauzule by měla za následek více propadlých hlasů. V roce 2017 propadlo 316 659 hlasů, což znamená udržitelných 6,26 %. Ale pokud by v minulých volbách již fungovala 10% hranice, propadlých hlasů by bylo 1 902 717 (tj. 37,6 %). Tento efekt by pravděpodobně byl kompenzován tím, že by se voliči raději přidružili ke straně, která má na překonání 10% hranice reálnou šanci, reálně by byl odpad hlasů cca 15-20 % a časem by se s adaptací voličů na nová pravidla dále snižoval.
- V ostatních volbách využívající poměrný způsob je uzavírací klauzule nastavena na 5 %. Úprava na 10 % pouze u parlamentních voleb by mohla být pro některé voliče zmatečná a neexistuje důvod, proč by se klauzule měly lišit.
- Nejedná se o ústavní změnu, ale pouze o změnu volebního zákona č. 247/1995 Sb. Nicméně je možné, že by ústavní soud mohl úpravu zrušit, jelikož je diskutabilní, zda poměrný systém s tato vysokou uzavírací klauzulí by ještě stále odpovídal principu poměrného zastoupení.
- Všechny strany kromě ANO a ODS budou jednoznačně proti tomuto návrhu.
Kuberův sen
Je jasné, že 10% volební klauzule by zcela přepsala politickou mapu poslanecké sněmovny. Následující modelace vychází z výsledků parlamentních voleb v roce 2017 s tím, že byl změněn pouze parametr uzavírací klauzule z 5 na 10 %.
Upozornění: Je jasné, že by voliči hlasovali jinak, kdyby věděli, že jejich oblíbený subjekt (např. TOP 09) nemá šanci uspět. V důsledku toho by se určitá část voličů přiklonila k jinému subjektu či by z protestu nehlasovala. Jak by vypadalo nedělní ráno 22. října 2017, kdyby již platil Kuberův návrh?
Počet zúčastněných voličů (5 094 633), volební účast (60,84 %) i distribuce hlasů jednotlivým stranám zůstala stejná. Do skrutinia však postoupily pouze 4 subjekty – ANO, ODS, Piráti a SPD. Ostatní strany mají smůlu. Cenu pro největšího smolaře vyhrává KSČM, kterou volilo 393 100 občanů (7,76 %) a stejně to nestačilo. Propadlých hlasů je velmi mnoho – 1 902 717 (37,6 %).
Jak je vidět, nejvíce by z úpravy profitovalo hnutí ANO, které by po volbách mohlo sestavit jednobarevnou vládu. Všechny ostatní strany (ODS, Piráti a SPD) by skončily v opozici a tradiční levice by na parlamentní úrovni přestala existovat. Ačkoliv Kubera tuto úpravu prezentoval jako nástroj k vítězství ODS, realita je taková, že by Andrej Babiš mohl vládnout zcela nerušeně a bez ohledu na názor opozice. Otázka je, zda by si to takto senátor Kubera přál.
[1] Jelikož v malých obvodech je rozdělováno málo mandátů, např. 5, v reálu strana musí získat zhruba 10 % hlasů a více, aby mandát vůbec obdržela. To vychází z volební mechaniky d’Hontova volebního dělitele.
