e-politics.cz

Kuberových 10 procent

Předseda senátu Jaroslav Kubera se v rozhovoru pro Lidové noviny vyslovil pro 10% uzavírací klauzuli v parlamentních volbách. S humorem sobě vlastním nápad glosoval takto: „Vím, jak by mohla ODS vyhrát – kdybychom zvýšili hranici pro vstup do sněmovny z pěti na deset procent. Už jsem to navrhoval.“ Naše redakce se rozhodla analyzovat dopady, které by tato úprava přinesla.

Proč zrovna 10 %?

Návrh je poměrně radikální, a to i v celosvětovém srovnání. Krom Turecka a rozvojových zemí žádný stát neuplatňuje tato vysokou uzavírací klauzuli. Navíc Turecko je za 10% hranici kritizováno, jelikož je namířena proti Kurdům a jiným netureckým etnikům. Průměrná volební klauzule v Evropě se pohybuje 3-5 % s tím, že některé státy požadují po koalicích vyšší zisk hlasů (ČR, Maďarsko, Itálie atd.). Nejvyšší uzavírací klauzuli v Evropě má Lichtenštejnsko (8 %), v  Asii je po Turecku rekordmanem Kazachstán (7 %). Nejnižší uzavírací klauzulí v Evropě disponuje Nizozemí, a to pouhými 0,67 %.

Výhody

Ačkoliv je jasné, že dvojnásobné zvýšení uzavírací klauzule by narušilo dosavadní podobu české politické soutěže, z politologického hlediska lze v Kuberově návrhu nalézt několik pozitiv:

  • Zvýšení uzavírací klauzule z 5 na 10 % by mělo pozitivní dopad na proces formování vlády, jelikož by bylo v poslanecké sněmovně méně subjektů, kde složení vlády by bylo potřeba max. 2 strany (v některých případech by stačila jedna).
  • Méně rozdrobená poslanecká sněmovna by znamenala více prostoru pro dialog a konsenzus, což by usnadnilo práci vlády i opozice.
  • V ČR neexistují silné minority, které by měly být reprezentovány v poslanecké sněmovně, tudíž je třeba hledat akceschopnější model před tím, že budeme úpěnlivě trvat na široké reprezentaci.
  • V některých volebních obvodech jako Karlovarský či Liberecký kraj se přirozená uzavírací klauzule pohybuje okolo 10 %[1] již dnes. Zavedením vysoké uzavírací klauzule pro celou ČR by se vyrovnaly pravidla hry ve všech 14 obvodech.

Nevýhody

Negativa bohužel převažují nad pozitivy:

  • Vysoká volební klauzule obecně nahrává silným stranám a konzervuje stranický systém. Z takové úpravy by profitovalo hlavně hnutí ANO, poté ODS a částečně Piráti a SPD. Ostatním parlamentním stranám by v ruce zůstal Černý Petr.
  • Slabší reprezentace minoritních názorů v poslanecké sněmovně (např. Romů či katolíků). Otázka je, nakolik jsou minoritní názory v PS zastoupeny při stávajícím systému.
  • Vyšší volební klauzule by měla za následek více propadlých hlasů. V roce 2017 propadlo 316 659 hlasů, což znamená udržitelných 6,26 %. Ale pokud by v minulých volbách již fungovala 10% hranice, propadlých hlasů by bylo 1 902 717 (tj. 37,6 %). Tento efekt by pravděpodobně byl kompenzován tím, že by se voliči raději přidružili ke straně, která má na překonání 10% hranice reálnou šanci, reálně by byl odpad hlasů cca 15-20 % a časem by se s adaptací voličů na nová pravidla dále snižoval.
  • V ostatních volbách využívající poměrný způsob je uzavírací klauzule nastavena na 5 %. Úprava na 10 % pouze u parlamentních voleb by mohla být pro některé voliče zmatečná a neexistuje důvod, proč by se klauzule měly lišit.
  • Nejedná se o ústavní změnu, ale pouze o změnu volebního zákona č. 247/1995 Sb. Nicméně je možné, že by ústavní soud mohl úpravu zrušit, jelikož je diskutabilní, zda poměrný systém s tato vysokou uzavírací klauzulí by ještě stále odpovídal principu poměrného zastoupení.
  • Všechny strany kromě ANO a ODS budou jednoznačně proti tomuto návrhu.

Kuberův sen

Je jasné, že 10% volební klauzule by zcela přepsala politickou mapu poslanecké sněmovny. Následující modelace vychází z výsledků parlamentních voleb v roce 2017 s tím, že byl změněn pouze parametr uzavírací klauzule z 5 na 10 %.

Upozornění: Je jasné, že by voliči hlasovali jinak, kdyby věděli, že jejich oblíbený subjekt (např. TOP 09) nemá šanci uspět. V důsledku toho by se určitá část voličů přiklonila k jinému subjektu či by z protestu nehlasovala. Jak by vypadalo nedělní ráno 22. října 2017, kdyby již platil Kuberův návrh?

Počet zúčastněných voličů (5 094 633), volební účast (60,84 %) i distribuce hlasů jednotlivým stranám zůstala stejná. Do skrutinia však postoupily pouze 4 subjekty – ANO, ODS, Piráti a SPD. Ostatní strany mají smůlu. Cenu pro největšího smolaře vyhrává KSČM, kterou volilo 393 100 občanů (7,76 %) a stejně to nestačilo. Propadlých hlasů je velmi mnoho – 1 902 717 (37,6 %).

Jak je vidět, nejvíce by z úpravy profitovalo hnutí ANO, které by po volbách mohlo sestavit jednobarevnou vládu. Všechny ostatní strany (ODS, Piráti a SPD) by skončily v opozici a tradiční levice by na parlamentní úrovni přestala existovat. Ačkoliv Kubera tuto úpravu prezentoval jako nástroj k vítězství ODS, realita je taková, že by Andrej Babiš mohl vládnout zcela nerušeně a bez ohledu na názor opozice. Otázka je, zda by si to takto senátor Kubera přál.

 

[1] Jelikož v malých obvodech je rozdělováno málo mandátů, např. 5, v reálu strana musí získat zhruba 10 % hlasů a více, aby mandát vůbec obdržela. To vychází z volební mechaniky d’Hontova volebního dělitele.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Volební systém Demokracie 2.1 pod lupou
I do kanceláře e-politics.cz dosáhly zvěsti o novém a revolučním volebním systému matematika a miliardáře Karla Janečka. Jeho ...
Historické hlasovací techniky (2): děrný štítek
Systém děrných štítků (Punch Card Voting) měl nabídnout zdokonalenou a vylepšenou techniku mechanického hlasování. Stejně jako...
CzechPOINT namísto volební urny
Starý a otřepaný vtip, že česká státní správa připomíná Rakousko-Uhersko léta páně 1902, glosuje smutnou realitu. V současné d...
Má Donald Trump s korespondenčním hlasováním pravdu?
Americký prezident se kontroverze rozhodně nebojí. Na konci května Trumpův PR team vydal sérii tweetů, ve kterých kritizuje ma...
Keňská politická krize: horký leden u rovníku
Ujištění keňského nejvyššího soudu, že opakované prezidentské volby již tentokrát platí, uklidnění nepřineslo. Opozice sdružen...
Odcházení vůdkyně
Tento měsíc skončí jedna epocha evropské politiky. Angela Merkel již nebude znovu kandidovat a chystá se do politického důchod...