e-politics.cz

Svoboda slova v době válečné

Válka na Ukrajině odhaluje mnohé v naší společnosti i v nás samých. Krizové situace jsou velkou zkouškou pro naše odhodlání bránit svobodu a principy liberální demokracie. Během krize i silní jedinci mají tendenci ke zkratkovitému jednání a obhajování toho, co by v normálním stavu nikdy nepřipustili. Dnes se budeme bavit o svobodě slova a o tom proč vypnutí dezinformačních webů je prostě špatně.

Válka je stav šílenství

Česko je ve válce. Čeští vojáci zatím neumírají na frontě u Kyjeva, ale naše republika se přiklonila na stranu napadené Ukrajiny. Kyjevu dodáváme zbraně, vojenský materiál, humanitární pomoc a zavázali jsme se postarat o ženy, děti a starce prchající z rozbombardovaných měst. Češi můžou být hrdí, že na seznamu nepřátel Ruské federace byla naše malá země hned jako druhá za USA, zatímco ostatní země EU tam přibyly až nyní. Češi do jisté míry ukrajinské bojovníky obdivují, jelikož my jsme šanci vzdorovat silnějšímu soupeři v minulosti už dvakrát nevyužili. Každé české RPG, které ukrajinský voják střílí do boku ruského tanku, tak trochu napravuje reputaci národa, který si v roce 1938 a 1968 vybral porobu před fatalistickým odporem.

Také tím odčiňujeme nečinnost z let 2008 a 2014, kdy jsme Vladimiru Putinovi ukázali vztyčený ukazováček, ale to bylo vlastně vše. Car si tak mohl myslet, že Západ, zhýčkaný blahobytem a závislý na ruských surovinách, kvůli chudé a rozdělené Ukrajině do konfliktu nepůjde. To se naštěstí pro nás přepočítal.

Vláda Petra Fialy v reakci na ruskou agresi jednala rázně, což ji vynese místo v učebnicích dějepisu. Naše pomoc bude Ruskem samozřejmě považována za nepřátelský akt, takže se můžeme těšit na kyberútoky, aktivizaci páté kolony a pasivně-agresivní ústrky, ve kterých je Ruská federace mistr. To je ale cena za obhajobu našich principů a naší sounáležitosti, jelikož jen národy bývalého Východního bloku vědí, jak obtížné je se vymanit z ruské sféry vlivu, a že ne vždy se to plně podaří.

Jenže válka, což je v konečném důsledku kolektivní stav vědomí, které umožňuje dělat výjimečné věci (třeba zabíjet sousedy), také spouští aktivitu domácích institucí, kterou bychom před 22. únorem 2022 odmítli. A tím je boj proti domnělé páté koloně – tady se zastavme.

Jsi vlastizrádce, či jen idiot?

To, že v ČR existuje poměrně početná suita proruských individuí, není pro experty vůbec žádná novinka. K aktivizaci proruských trollů došlo už po invazi na Krym a vypuknutí války na východní Ukrajině. Člověka, který zná jména jako Jiří Vyvadil, Žarko Jovanovič, Jirka Černohorský či Ladislav Kašuka, nepřekvapí fakt, že část těchto zakomplexovaných a nepříliš úspěšných bojovníků za Rusko, přímo či nepřímo řídí Putinova věrchuška.

Měli by české orgány proti těmto lidem zasáhnout? Ano, ale pod jednou podmínkou. Takový člověk musí dělat svoji propagandu za odměnu, tj. za peníze či jiné výhody, které jim poskytuje náš nepřítel. Pokud berete krvavé ruble za zveřejňování ruské propagandy, máte problém, jelikož jste vlastizrádce a takoví nakonec budou rádi, že vyfasují kriminál namísto rychlé smyčky na kandelábru.

Co s těmi, kteří to dělají dobrovolně, z pochybného přesvědčení nebo ti, kterým příjem peněz či požitků jednoznačně neprokážeme? Tady musíme jasně říct: „Nic.“ Jsou to možná idioti, nepříliš chytří lidé, ale takové kriminalizovat prostě nemůžeme. Jednak proto, že kdybychom byli důslední, museli bychom zavřít asi  třetinu národa, a jednak proto, že Česká republika, i když pomáhá válečnému úsilí, je stále demokracie, která musí dodržovat princip svobody slova v každém ohledu a za každých okolností. A svoboda slova buď je, či není. Nic mezi tím. Znemožníme-li zveřejňovat určitý typ politického obsahu, dopouštíme se cenzury, která je nepřípustná.

Konec webů je konec demokracie

Pětadvacátý únor 2022 bude jednou znám jako černý den české demokracie. Jen 3 dny po ruském útoku na Ukrajinu sdružení Nic.cz po konzultaci s vládou a českými tajnými službami zablokovalo přístup k 8 „zpravodajským webům“, které měly šířit ruskou propagandu (Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz).  Prvního března se pak přidali 3 čeští mobilní operátoři a pro mobilní zařízení začaly blokovat stránky cz.sputniknews.com, Cz24.news, Nwoo.org, Slovanskenebe.com, Svobodnenoviny.eu a Zvedavec.org, na které je český regulátor krátký, jelikož se jedná subjekty administrované v zahraničí.

Leckdo tomuto postupu tleskal. Konečně jsme se zbavili ruské propagandy, která rozleptává českou společnost. Proti tomu nelze nic namítat, ale způsob, jakým se to stalo, je v naprostém rozporu se všemi polistopadovými hodnotami.

V právním státě prostě není možné zablokovat přístup na webové stránky pouze a jedině na základě rozhodnutí zájmového sdružení právnických osob, což cz.nic ve skutečnosti je. Situaci nevylepší ani argument, že k tomu sdružení přistoupilo po konzultaci s vládou a tajnými službami. V žádné demokracii nemůže výkonná moc rozhodnout, co porušuje české zákony a mělo by být tedy zablokováno a co ne. Od toho tu máme soudy a bez soudního rozhodnutí takový krok odporuje svobodě slova.

Nejde o to, že bychom se zastávali proruských trollů, ale pokud máme žít ve svobodné společnosti, musíme dodržovat principy za každou cenu. Proto doufáme, že Petr Hájek, který je prototypem umíněného idiota spíše než proruským trollem, dá tento nestoudný zásah soukromé společnosti do jeho práv k soudu, vyhraje a bude dál psát pro svůj plátek zmatené bludy. To je svoboda ve všech jejích ohledech, i v těch méně pěkných.

Kvůli brutální válce nemůžeme opustit principy svobody. To bychom nahráli Vladimiru Putinovi. Nechceme se probudit do situace, ve které vám soukromá společnost vypne elektřinu, zablokuje internet či telefon jen kvůli vašemu politickému postoji, ať je jakkoliv pochybný. Navíc, pokud chceme bojovat proti ruské propagandě, lidé musí vědět, jak taková propaganda vůbec vypadá. Tím, že budeme veřejný prostor čistit od nepohodlných myšlenek, děláme boj proti dezinformacím jen těžším a těžším.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Jak zvýšit volební účast v České republice? I.
V think-tanku e-politics.cz několikrát věnovali problematice nízké volební účasti. Na rozdíl od elitistických teorií demokraci...
Den, kdy to všechno začalo
Ačkoliv si to většina občanů ČR neuvědomuje, pondělí 12. března 2012 bylo pro českou parlamentní demokracii zásadním zlomem. V...
Keňská politická krize: horký leden u rovníku
Ujištění keňského nejvyššího soudu, že opakované prezidentské volby již tentokrát platí, uklidnění nepřineslo. Opozice sdružen...
České korespondenční volby na obzoru
Po dlouhých deseti letech přichází návrh zákona č. 676/0, který voličům v zahraničí dává naději, že za několik let budou moci ...
Voličský průkaz: nejslabší část volebního systému
Parlamentní volby se pomalu blíží. Krom voličů ale do svátku demokracie zasáhnou chyby volebních komisí, podvody a pravděpodob...
Co je to e-democracy? (III.) Syntéza
Robert Dahl a podmínky demokracie Dahl svoji knihu psal na obranu demokracie (zejména jejího zastupitelského modelu) před její...