23. ledna 2014 bylo v Addis Abebě uzavřeno příměří mezi oběma bojujícími stranami, mírová jednání by měla pokračovat již 7. února. Boje však sporadicky pokračují, dle aktuálně opublikovaného společného stanoviska významných nevládních organizací řady afrických států je nutno vyslat do země monitorovací skupiny pod hlavičkou IGAD k vyhodnocení dodržování příměří. Nejméně 30 pozorovatelů rozdělených do čtyř týmů by mělo být rozmístěno do Juby, Malakalu, Bentiu a Boru.
Dokreslení příčin vyvolání konfliktu
V mezidobí se opoziční síly soustavně věnují propagaci svého stanoviska k příčinám vnitrostátního konfliktu. Odmítají vládní verzi, že se jednalo o pokus o státní převrat.
29. ledna poskytla interview sdělovacím prostředkům na Macharově straně otevřeně stojící vdova po J. Garangovi Rebecca Nyandeng de Mabior. Kiir dlouhodobě vládne konfrontačním způsobem, mj. nechal ilegálně vyzbrojit a vycvičit osobní prezidentskou gardu v počtu 15 tisíc elitních vojáků, příslušníků svého kmene Dinka. V gardě přikázal čistku a jednorázové vyloučení všech vojáků jiné kmenové příslušnosti. Nuerští gardisté údajně vyslali své zástupce do Macharovy rezidence, aby ho upozornili, že čistka v ozbrojených silách může mít za následek jeho zatčení. Zde došlo ke konfrontaci obou uskupení, k požáru domu a rozpoutání potyček, které vyústily v krveprolití v hlavním městě Jubě.
1. února po devíti týdnech válčení přijal R. Machar ve své „polní kanceláři“ v buši v rebely kontrolované části státu Jonglei zástupce agentury Reuters. Prohlásil, že vojenská situace je patová především proto, že na straně Kiirových vojsk stojí ugandské intervenční síly. Požaduje propuštění svých vězněných stoupenců, zatčených v polovině prosince loňského roku po vypuknutí bojů v hlavním městě. Věří, že v důsledku mírových jednání dojde k ustavení dočasné vlády, která dovede zemi k řádným volbám v roce 2015.
Pozorovatelé tvrdí, že v zájmu vytvořit si dobrou vyjednávací pozici pro mírová jednání mohou obě soupeřící strany zahájit etapu obsazování ropných polí a ropovodů. Machar by k tomu mohl využít i sil tzv. bílé armády, neregulérního uskupení operujícího na území Jižního Súdánu již od začátku 90. let minulého století, rekrutujícího se z kmene Nuerů.
Opoziční ugandský poslanec P. Mwiru (Forum for Democratic Change) mezitím vystoupil v Kampale na tiskové konferenci s vážným obviněním prezidenta Museveniho a vojenského velení země. Je prý utajováno, že intervence ugandských jednotek v zemi vedla při bojích v Boru a v Bentiu ke smrti nejméně tisíce ugandských vojáků.
Pozn. redakce: Autorem příspěvku je zahraniční spolupracovník e-politics.cz.
