Neúspěchy internetového hlasování (3): Německo

dig-Wahlcomputer-Nedap-ESD2

Rozhodnutí nizozemské vlády odstoupit od systému využívající DRE kiosky ovlivnilo i projekt internetových voleb ve Spolkové republice Německo. První nasazení elektronických volebních přístrojů zde proběhlo v roce 1999 při volbách do Evropského parlamentu a následně ve volbách do Spolkového sněmu v roce 2002. Spolková vláda v roce 2003 zakoupila zhruba 2000 přístrojů značky Nedap (model ESD1 a ESD2)  pro národní volby do Bundestagu v roce 2005, ve kterých touto metodou odhlasovaly přibližně 2 miliony německých voličů.

Zlom nastal poté, co aktivisté v Nizozemí odhalili slabé stránky zařízení. Např. město Chotěbuz odmítlo odkoupit již zapůjčené přístroje firmy Nedap a přístroje vyřadilo z možných hlasovacích technik v rámci místních voleb, které se konaly 22. října 2006 [Kleinz 2006]. Ústavní stížností na návrh německé aktivistické (hackerské) organizace Chaos Computer Club se zabýval Spolkový ústavní soud, který v březnu 2009 označil přístroje použité ve spolkových volbách v roce 2005 za nedostatečně zabezpečené proti manipulacím a neumožňující z hlediska běžného voliče kontrolu správnosti [Bundesverfassungsgericht 2009].

Toto právo bylo zásadním způsobem porušeno v důsledku nemožnosti voliče zkontrolovat v průběhu odevzdávání svého hlasu, zda počítačový přístroj zaznamenal správně voličem označený výběr kandidáta. Dle názoru soudců Spolkového ústavního soudu musí být zachována každému voliči možnost zkontrolovat správnost svého elektronicky vytvořeného a odevzdávaného hlasu, aniž by k tomu musel mít speciální programátorské vědomosti.

Podle stanoviska Spolkového ústavního soudu tím sice není znemožněno další používání volebních počítačů, tyto přístroje však musí být technicky a programově lépe vybaveny a musí projít předepsaným schvalovacím řízením. Volby do Spolkového sněmu v roce 2009 se proto uskutečnily tradičním způsobem, tj. pomocí hlasovacích lístků [Sokol 2014: 149]. Další pilotní projekty s využitím DRE kiosků nejsou v SRN plánovány.

 

Zdroje

Bundesverfassungsgericht. Rozsudek 2. senátu Německého ústavního soudu ze dne 3. 3. 2009, sp. zn. 2 BvC 3/07, 2 BvC 4/07.

Kleinz, T. (2006): „Misstrauen gegen Wahlgeräte: Wahleinspruch in Cottbus.“ Heise.de publik. 8. 11. 2006. link [online]

Sokol, P. (2014): „Nizozemsko: Od červené tužky k počítačům a zase zpátky.“ In: Brunclík, M., Novák, M. et al.: Internetové volby. Budoucnost, nebo slepá ulička demokracie? Praha: Sociologické nakladatelství.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Hlasování po internetu ve Švýcarsku: Ženeva
Ženeva je nejzkušenější kanton co do počtu hlasování po internetu, jelikož od roku 2003 se na jeho území odehrálo přes 120 hla...
Vývoj hlasování napříč staletími
Obrázek výše: Olejomalba The County Election George Caleba Binghama z roku 1852 ukazuje průběh voleb v Saline county v Missour...
Ugandským prezidentem navždy
Nedávné prezidentské a parlamentní volby Ugandě příliš klidu nepřinesly. V zemi stále sílí hlasy, že by mohlo dojít k další zm...
Neúspěchy internetového hlasování (1): Irsko
V novém miniseriálu se podíváme na odvrácenou stránku internetového hlasování. Zaměříme se na zkušenosti jednotlivých států, k...
Krajské volby: nepopulární, ale spravedlivé
Na začátku října proběhnou již v pořadí 6. volby do krajů. Jako všechny volby druhého řádu jsou tematicky ovlivňovány celostát...
Volby po pirátsku
Pirátům dlouhodobě vadí disproporce volebního systému do poslanecké sněmovny, ve které velké strany vykazují mnohem nižší pomě...