Neúspěchy internetového hlasování (3): Německo

dig-Wahlcomputer-Nedap-ESD2

Rozhodnutí nizozemské vlády odstoupit od systému využívající DRE kiosky ovlivnilo i projekt internetových voleb ve Spolkové republice Německo. První nasazení elektronických volebních přístrojů zde proběhlo v roce 1999 při volbách do Evropského parlamentu a následně ve volbách do Spolkového sněmu v roce 2002. Spolková vláda v roce 2003 zakoupila zhruba 2000 přístrojů značky Nedap (model ESD1 a ESD2)  pro národní volby do Bundestagu v roce 2005, ve kterých touto metodou odhlasovaly přibližně 2 miliony německých voličů.

Zlom nastal poté, co aktivisté v Nizozemí odhalili slabé stránky zařízení. Např. město Chotěbuz odmítlo odkoupit již zapůjčené přístroje firmy Nedap a přístroje vyřadilo z možných hlasovacích technik v rámci místních voleb, které se konaly 22. října 2006 [Kleinz 2006]. Ústavní stížností na návrh německé aktivistické (hackerské) organizace Chaos Computer Club se zabýval Spolkový ústavní soud, který v březnu 2009 označil přístroje použité ve spolkových volbách v roce 2005 za nedostatečně zabezpečené proti manipulacím a neumožňující z hlediska běžného voliče kontrolu správnosti [Bundesverfassungsgericht 2009].

Toto právo bylo zásadním způsobem porušeno v důsledku nemožnosti voliče zkontrolovat v průběhu odevzdávání svého hlasu, zda počítačový přístroj zaznamenal správně voličem označený výběr kandidáta. Dle názoru soudců Spolkového ústavního soudu musí být zachována každému voliči možnost zkontrolovat správnost svého elektronicky vytvořeného a odevzdávaného hlasu, aniž by k tomu musel mít speciální programátorské vědomosti.

Podle stanoviska Spolkového ústavního soudu tím sice není znemožněno další používání volebních počítačů, tyto přístroje však musí být technicky a programově lépe vybaveny a musí projít předepsaným schvalovacím řízením. Volby do Spolkového sněmu v roce 2009 se proto uskutečnily tradičním způsobem, tj. pomocí hlasovacích lístků [Sokol 2014: 149]. Další pilotní projekty s využitím DRE kiosků nejsou v SRN plánovány.

 

Zdroje

Bundesverfassungsgericht. Rozsudek 2. senátu Německého ústavního soudu ze dne 3. 3. 2009, sp. zn. 2 BvC 3/07, 2 BvC 4/07.

Kleinz, T. (2006): „Misstrauen gegen Wahlgeräte: Wahleinspruch in Cottbus.“ Heise.de publik. 8. 11. 2006. link [online]

Sokol, P. (2014): „Nizozemsko: Od červené tužky k počítačům a zase zpátky.“ In: Brunclík, M., Novák, M. et al.: Internetové volby. Budoucnost, nebo slepá ulička demokracie? Praha: Sociologické nakladatelství.

Rubriky článku:

Mohlo by Vás zajímat

Hlasování po internetu ve Švýcarsku: Ženeva
Ženeva je nejzkušenější kanton co do počtu hlasování po internetu, jelikož od roku 2003 se na jeho území odehrálo přes 120 hla...
Historické hlasovací techniky (3): telefon a sms
Pohodlí, pohodlí, a ještě jednou pohodlí. To měla přinést revoluční novinka 90. let – hlasování přes telefon. S rozšířením mob...
Ženy, volby a misogyn Fiala
Je dobojováno. Předvolební programy zase nikoho nezajímají, poslanečtí nováčci se snaží zorientovat ve spleti malostranských p...
Keňa již na volební technické zmatky nevzpomíná a čeká n...
  Sestavování nové vlády V souladu s Ústavou Keňské republiky z r. 2010, která se nyní již uplatňuje při sestavování nov...
České ústavní rodeo
V historii se toho třetího února příliš nestalo. Toho dne roku 1721 se narodil pruský generál Friedrich Wilhelm von Seydlitz a...
Korespondenční volba po česku? Promarněná příležitost
Jak jsem napsal v komentáři z března, občané žijící v zahraničí mají značně omezenou příležitost k vykonání svého hlasovacího ...