Druhým africkým státem se zkušeností s DRE systémem je jihoafrická Namibie. Vláda zakoupila 3 400 v Indii vyrobených hlasovacích přístrojů v ceně 948 000 $ pro prezidentské volby v roce 2014.
Na obrázku vidíme symbol elektronických voleb v rozvojových státech – přístroj EVM od indických výrobců Bharat Electronics (Bangalúr) a Electronic Corporation of India (Hyderabad). Přístroj je napájen jednou 6 voltovou baterií, přičemž na jedno nabití dokáže obslouţit zhruba 3840 voličů. Nízká pořizovací cena přístroje přesvědčila i další rozvojové státy ke koupi indických EVM, konkrétně se volič s EVM může setkat také v Nepálu, Bhútánu a v Keni [Namibiansun 2013].
Samotné hlasování provázely technické potíže a vládou slibované zrychlení celého procesu hlasování skončilo rozpačitým výsledkem a 14 000 stížnostmi na průběh voleb. Za hlavní problémy byly označeny volební podvody (několikanásobné hlasování), nejasnosti v registru voličů a nátlak volebních komisařů na voliče [IPS 2014].
Tímto příspěvkem končíme letně-podzimní miniseriál. Děkujeme za pozornost.
Zdroje
IPS 2014 – Inter Press Servise (2014): „Electronic Voting Comes to Namibia.“ publik. 1. 12. 2014. link
Namibiansun (2013): „ECN unveils ‚tamper-free‘ voting machines.“ Namibiansun.com. link
