Ženeva je nejzkušenější kanton co do počtu hlasování po internetu, jelikož od roku 2003 se na jeho území odehrálo přes 120 hlasování. Důvod je jednoduchý: na rozdíl od ostatních disponuje centralizovaným elektronickým seznamem voličů. Švýcarské volební právo totiž požaduje registraci voliče na místní (tj. obecní) úrovni, což znamená, že jednotlivé seznamy nejsou ve všech případech elektronizovány a propojené. Charakter městského kantonu však Ženevě umožnil vybudovat fungující registrační systém poměrně rychle a bez výraznějších nákladů.
Druhým faktorem je specificky upravené volební právo na kantonální úrovni. Článek č. 188 [zákona č. A 5 05] z 15. října 1982 totiž kantonálním vládám dovoluje se souhlasem místních zastupitelstev testování nových hlasovacích metod „v zájmu technologického pokroku“.
Jak hlasování probíhá?
Všechny oficiální dokumenty jsou v případě ženevského kantonu zasílány poštou 3 týdny před datem voleb. Speciální volební karta může být použita jak k internetovému hlasování, k volbě poštou, tak přímo ve volební místnosti, přičemž je na každé hlasování potřeba nová karta (tj. nelze hlasovat jinou než právě doručenou kartou). Pro provedení internetové volby není potřeba žádný speciální software, vše potřebné se odehrává na stránce vote-ch.ch/ge. Volba zahrnuje 4 kroky:
- Pro identifikaci voliče musí hlasující při přihlášení zadat identifikační číslo z karty zaslané poštou (viz ukázka níže). V případě, že server rozezná voliče, systém naváže zabezpečené spojení;
- Volič vybere svého kandidáta podle vlastních preferencí;
- Systém provede rekapitulaci hlasování a pro odeslání hlasu od uživatele vyžádá zadání data narození a PIN kód, který je také vytištěn na kartě. PIN kód je na kartě zakryt speciální stíratelnou vrstvou, která musí být porušena, aby volič mohl čísla přečíst (podobně jako u výherních losů). Pokud je PIN odhalený, nelze kartu již použít pro poštovní volbu či volbu ve volební místnosti. Po zadání PINu a data narození systém odešle hlas zabezpečenému serveru.
- Nakonec volič obdrží potvrzení o přijetí hlasu.
Dobré začátky, stabilní pokračování
Dne 26. září 2004 bylo poprvé povoleno internetové hlasování v kantonálních a federálních volbách. Pilotní projekt byl hodnocen jako úspěšný, jelikož novou metodu využilo 21,8 % voličů ze 4 vybraných obcí (Anières, Carouge, Cologny a Meyrin). Nejzajímavější výsledky ohledně využití jednotlivých hlasovacích prostředků přinesl výzkum A. Trechsela a T. Christin. Datovou regresí tým zjistil, že nejvyšší obliby se RIV těší u voličů, kteří hlasují velice sporadicky (83 %), zatímco u pravidelných voličů je nejoblíbenější korespondenční volba (76,8 %) [Trechsel, Christin 2005: 12].
V listopadu téhož roku byl uskutečněn další test pro federální referendum v rámci obcí Anières, Cologny, Carouge, Meyrin, Collonge-Bellerive, Onex, Vandoeuvres a Versoix. Celkem hlasovalo 22,4 % voličů pomocí RIV a nebyly zaznamenány žádné vážnější technické či bezpečnostní incidenty. Konečné sčítání ukázalo, že z celkem 41,1 % zúčastněných voličů (tj. voličů) celých 22,4 % (tj. 3775) využilo RIV a dalších 71,4 % voličů (tj. 12 033) využilo poštovní volbu. Klasickým způsobem v tomto případě hlasovalo pouze 6,2 %, tj. 1 045 voličů, což znamená, že téměř 94 % zúčastněných voličů využilo možnost hlasovat mimo volební místnost. Podobný vývoj byl zaznamenán i v dalších letech, kdy mezi lednem 2003 a dubnem 2005 proběhlo celkem 8 hlasování s možností využití RIV. V těchto volbách poměr odevzdaných e-hlasů oproti ostatním hlasovacím technikám osciloval mezi 22 až 25 %. Výzkum provedený v obcích Meyrin, Carouge, Anières a Cologny 26. září 2004 ukázal, že drtivá většina uživatelů RIV (tj. 90 %) užívala tento způsob odevzdání hlasu i nadále.
Očekávání a budoucnost
Výsledky implementace jsou poměrně jasné: od roku 2003 vzrostl o 20 % počet voličů, kteří hlasují ze zahraničí. Na druhou stranu volby nedokázaly zvednout celkovou volební účast ani mobilizovat nejmladší segment voličů. Musíme ale konstatovat, že vlídné přijetí této techniky voliči uspíšilo rozvoj internetového hlasování i v dalších kantonech Aargau a St. Gallen.
Celkově lze popsat švýcarskou cestu k internetovým volbám jako obezřetnou, avšak s trvalou podporou jak federálních, tak kantonálních orgánů, s vlídným přijetím ze strany voličů a opatrným rozšiřováním počtu zahrnutých voličů.
Zdroje:
Trechsel, A., Christin, T. (2005): Analysis of the 26th September 2004 ballot ashfield in four Geneva municipalities (Anières, Carouge, Cologny and Meyrin). E-Democracy Center. online
